Prefektská povinnost

67 3 0
                                    

Draco 

Právě sedím v kupé ve vlaku, který míří do Bradavic. Vedle mě sedí Pansy a Blais a naproti mě sedí Crabb s Goylem. Povídali jsme si do té doby, než do kupé někdo vešel. Podíval jsem se směrem ke dveřím a zpozoroval jsem dívku. Měla hnědé kudrnaté vlasy a oříškově hnědé oči, chvíli jsem se na ní díval, bylo na ní něco jiného, něco co mě nutilo si jí prohlížet déle, než je to zdravé. Když mi došlo kdo to je, sám sebe jsem v duchu profackoval. Byla to šmejdka Grangerová. ,,Co chceš, šmejdko?" řekl jsem povýšeně a ušklíbl jsem se na ní. ,,Prefekti mají přijít do třetího kupé." řekla až moc klidně Hermiona. Já se jen ušklíbl a pokynul jsem hlavou na náznak Blaisovi, aby jsme vyšli. Přišli jsme do třetího kupé a vypadalo to, že se čekalo jenom na nás. Všichni prefekti už tam byli. Rozhlížel jsem se okolo sebe, protože mě zajímalo, s kým vším se budu vídat celý rok na schůzkách prefektů. Do očí mi praštila zrzavá barva vlasů. Ani jsem se mu nemusel dívat do obličeje a došlo mi, že je to ten krve zrádce Weasley. Hned vedle Ronalda seděla Hermiona. Super, takže dva lidi, který z celého srdce nenávidím, budu skoro pořád vídat. Šel jsem si sednou na volné místo a poslouchal jsem, co nám říkala McGonagallová. Mluvila jen o nějakých povinnostech a  výhodách prefektů, a pak jsme mohli jít zpátky do svých kupéček. 

Než jsme došli zpátky do kupé, byly jsme v Bradavicích. Vzal jsem si svojí tašku a šel jsem z vlaku ven. Kousek přede mnou jsem uviděl naše zlaté trio. Zrychlil jsem na kroku a naschvál jsem strčil do Hermiony. Ta spadla a já se zasmál. Hodil jsem na Pottera vražedný pohled a pokračoval v cestě. Všiml jsem si, že se na mě Weasley chtě rozběhnout, ale Grangerová ho zastavila. Rozhodl jsem se, že do hradu půjdu pěšky, chtěl jsem si provětrat hlavu. 

Hermiona

Hned co jsme vyšli z vlaku někdo do mě vrazil a já jsem spadla na zem. Ten někdo byl Malfoy, vůbec mě to nepřekvapilo. Všimla jsem si, že Ronův obličej poněkud zrudl, chytla jsem ho dřív než stihl udělat nějakou hloupost. ,,Rone, nech toho, nic tím nevyřešíš." Vstala jsem ze země a šli jsme ke kočárům, které mířili do hradu.

Šli jsme rovnou do velké síně, Brumbál jako každý rok poučoval všechny, že vstup do temného lesa je přísně zakázán. Přestala jsem vnímat Brumbála a dívala jsem se okolo sebe. Ucítila jsem na sobě něčí pohled. Moje oči se střetli s očima toho, koho jsem z celého srdce nenáviděla. Chvíli jsem ho ještě pozorovala. Přerušil mě Brumbál, když ve svém proslovu zmínil prefekty. ,,Všichni prefekti se po večeři dostaví do kabinetu profesorky McGonagallové." Hned po tom co tohle Brumbál řekl, se na stole objevilo jídlo a pustili jsme se do něj.

 Po večeři jsme s Ronem šli za profesorkou do kabinetu. Už tu všichni byli a nejspíš čekali na nás. Chtěla jsem si někam sednout, ale jediné místo, které bylo volné, bylo vedle Malfoye. Ron se na mě podíval a naznačil hlavou, že si tam sedat nemám. ,,Slečno Grangerová budete tam stát ještě dlouho? Sedněte si prosím na své místo." Podívala jsem se vražedně na Malfoye a sedla jsem si vedle něj. ,,Takže jak už víte, máte zodpovědnost za své koleje, budete nám pomáhat připravovat různé akce školy, jako je například ples. Ples zahájíte vy a to tancem s jiným prefektem než z vaší koleje." Podívala jsem se na Rona a na něm bylo vidět zklamání. ,,Už jsem udělala dvojice, Susan bude s Michaelem, Padma bude s Justinem, Hermiona s Dracem a Ron s Blaisem. V těchto dvojicích budete mít i dozory na chodbách." Podívala jsem se na Rona a ten hodně zuřil. ,,Ještě jsem zapomněla, že pan Weasley s panem Zabinim nebudou tančit spolu, můžou si vybrat jakoukoliv studentku na škole." Pousmála se McGonagallová na Rona a ten se trochu uklidnil. 

,,To si snad ze mě dělá McGonagallová srandu." Zařvala jsem na Rona. ,,Taky mě to štve, ale nic s tím neuděláš." Řekl Ron a já jsem si uvědomila, že má pravdu. Při představě, že budu muset trávit svůj čas ve škole s Malfoyem, jsem se chtěla propadnout do země. 

Draco

Celý rok budu muset být s tou šmejdkou, až to řeknu Pansy, tak jí zabije a to doslova. Neříkám, že bych nebyl rád, kdyby to Pansy udělala. Přišel jsem na kolej, Blais šel rovnou spát a já jsem si šel ještě sednout do společenský místnosti k Pansy. Ta po mě začala lézt a kousala mě do krku. Tohle už mě nebavilo, bylo to pořád stejný, chtěl jsem něco nového. Radši jsem šel spát a nechal jsem jí tam.   


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 14, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Dramione - láska je víc než nenávistKde žijí příběhy. Začni objevovat