Předem se omlouvám všem za chyby čeština mi moc nejde ale i tak si to užijte. :)
Zvuky jedoucího auta, zvuky které mne vlekli od mých přátel a školy. Tedy od mých bývalích přátel a od mé bývalé školy. Cesta byla možná až nekonečně dlouhá, Jeli jsme asi dvě hodiny. Bylo to úmorné, ale musela jsem zapomenout. Konečně jsme dorazily, stěhovali jsme se do Sydney do malinkého domečku spýše na okraji města. Vystoupila jsem z auta a zaměřila svůj pohled do země a momentálně mě zajímaly pouze moje nohy. Bohužel si toho všimla máma "Ellisabeth jsi v pořádku" Ne mami nejsen jen si mi vzala přátele ale to je dobrý. "Jo jen se mi stýská." Usmála jsem se a podívala jsem se jí do očí. Rozevřela náruč a já jí objala "Neboj zvykneš si" řekla a pohladila mě po fialových vlasech. Stály jsme tam asi pět minut pak jsem se odtáhla a šla jsem do svého nového pokoje, byl celkem prostorný s koupelnou a velkou po jedné stěně roléhající se vestavěnou skříní. Sedla jsem si k oknu a dívala jsem se jak máma mluví s nějakým mužem od stěhovací agentury.
***
Během dne bylo všechno vybalené a já se cítila konečně jako 'Doma'. Zrovna jsem si věsila na zeď plakáty a vtom přišla máma a vyzvala mě ať se jdu s ní seznámit s novými sousedy. Bydlely jsme vedle luxusní vily a vedle malého rodiného domku. Zazvonily jsme na zvonek a ze dveří vyšla starší od pohledu příjemná paní. Byla celkem fajm představily jsme se a dali jsme ji domácí koláčky na uvítanou. Poté jsme šli a zazvonily na vilu otevřela nám žena asi tak stejně stará jako máma má opravdu světlr růžové vlasi které měla jemně kudrnaté jako já ale o dost delší asi až po konec zad. Pozvala nás dál a najednou se celým domem rozezněla píseň she looks so perfect od 5 seconds of summer zněla opravdu jako originál ale také zněla opravdu živě. Najednou se žena zamračila "omluvte mě na moment" omluvila se a vyběhla po schodech nahoru už jsem jen slyšela jak okřikla zřejmě svého syna "Luku, nemůžete to toho na chvíly nechat?" Takže hudba byla opravdu živá "proč potřebujeme zkoušet!" Takže asi kapela "Tak běžte zkoušet k vám já mám návštevu!" Bez dalšího dohadováni seběhla schody a pozvala nás na kávu "Mimochodem Katerin Hammingsová." "Těší mě Eleanor Brownová a má dcera Elisabeth." Nesnáším kyž mi tak někdo říká "Jen Ell, těší mě." Představila jsem se,Kate (chtěla abychom jí tak říkaly) se zvedla a došla ke schodům zřejmě chtěla zavolat svého syna "Luku! pojď dolů - ihned" Nevím proč ale jeho jméno a její příjmení mi byly nějak povědomé. A v tom jsem spatřila jeho tvář jak sbíhal schody...
