"Deset!" "Devět!" "Osm!" Stojím na balkoně naší vily spolu se všema klukama a odpočítáváme novej rok "Pět!" "Čtyři!" "Tři!" Vánoce jsem proležela v posteli a byla jsem nemocná takže jsem ráda že jsem zdravá alespoň na silvestra "Dva!" "Jedna!" "Šťatnej novej rooook!" zakřičely jsme a všude kolem nás začaly lítat rachejtle a ohňostroje zářily nad celým Sydney. Mike s Ashem taky pouštěli rachejtle a všichni byly šťastní, teda jenom do rána, protože ráno jsme všichni měly kocovinu jako prase.
*O týden pozďěji
Běžím na záchod, zvracet. Už zase jako každé ráno poslední tři dny, je mi špatně, opravdu špatně. Nevím co se děje, ale pořád jen zvracím. Luke naléhal na tom že mě dneska odveze do nemocnice. Souhlaila jsem a momentálně se oblékám do něčeho v čem nebudu vypadat tak strašně.
Sedím v čekárně a čekám až mě zavolají na řadu, přemýšlím co se děje. Sedím koukám do zdi a držím Luka z ruku "Slečna Hemmingsová!" zavolala sestřička a já se pomalu s Lukovou pomocí došourala do ordinace. Posadila jsem se na postel a nechala se vyšetřit, neměla jsem sílu ani n mluvení takže Luke odpovídal za mě. Celá prohlídka netvala ani ne pět minut, doktoka se posadila za veliký stůl s počítačem a začala do něj něco vyťukávat "Slečno, musím vám oznámit že znám důvod všech vašich problému a nevolností!" řekla doktorka a otočila se na nás na otočné židli "Ano?" zeptala jsem se doktorka přikývla a pokračovala ve výkladu "Problém je v tom že jste v prvním měsíci těhotenství...
***
Takže lidi je tu konec, já vím že nechcete, ale nebojte bude druhá série s názvem "Tied" už se na ní pracuje - Mám vás ráda <3 <3
