24.

1.4K 60 0
                                    

Po asi tak půl hodině cesty jsme se nějaké benzínky rozdělili do dvou autobusů, takže jsme byly v rozložení tak že jsem jela já, Kriss a kluci z 5SOS v jednom autobusu a Pezz a kluci z 1D v tom druhým takže jsme jeli šest a šest akorát na počet postelí v jednou autobusu, i když vám asi nemusím vysvětlovat že já samozřejmě spala s Lukem. Jako každou noc strávenou v Lukově objetí jsem usnula hned, ale to by nebyl tourbus kdybych se každou půlhodinu nevzbudila kvůly výmolům. 

Asi tak kolem sedmý mě to už nebavilo tak jsem vstala a sedala jsem si dozadu na gauč a koukala jsem se z okna. Cesta domů konečně budu mít Luka je pro sebe, teda pokud nepočítám ty dvě hrdličky co nám okupujou barák, tím myslím Patrica a Gemmu který se nějak záhadně daly dohromady. Asi nemusím popisvat co tam dělají. Pozorovala jsem panoramata mihající se za okny tourbusu a přemýšlela jaké to bude být zase doma, s ním s Lukem a taky jsem přemýšlela jak mám mamce oznámit že se budu vdávat, nevím jak to vezme, ale doufám že jí to nebude vadit. Ještě asi čtyřicet minut jsem pozorovala krajinu a přemýšlela než mi někdo zakryl oči, strašně jsem se lekla, ale né na dlouho. Nasála jsem jeho vůni a hned jsem poznala Mika "Mik! Nech mě!" okřikla jsem ho "Jak to děláš že mě vždycky poznáš?" řekl zmateně a posadil se naproti mě "Prostě to poznám!" řekla jsem a dívala se dál z okna "Co ti je že si tak zamlklá?" zeptal se mě "Nic jen přemýšlím!" řekla jsem mu bez jediného pohledu a dál hipnotizovala cestu. Chvíly jen tak seděl a pak si přisedl blíž "Mě to můžeš říct!" řekl a jemně se usmál "A co?" zeptala jsem se nechápajíc jeho otázku "To proč tady sedíš a čumíš do blba!" řekl a ukázal směrem na vozovku na oknem "No teď se koukám na blba!" řekla jsem a usmála jsem se "Ha-ha moc vtipný!" ironicky se zasmál "Nic se neděje jen mám strach-" nenechal mě domluvit "Z toho že tě Luke už nemiluje nebo že se bojíš toho sňatku?" zeptal se mě "Asi obojího!" řekla jsem a dívala se na své ruce "Neboj on tě miluje, víš jaký to s nim bylo utrpení když jsme byly na tour, to se s nim nedalo ani promluvit!" řekl a to jsem se musela usmát nad představou "No vidíš směješ se!" řekl a šťouch mě do ramene "Nech toho!" řekla jsem mu jen se zasmál a propal tomu samému co já zírání z okna. Seděli jsme tam asi hodinu až jsem nakonec skončila hlavou na Mikově klíně a usnula jsem. Když jsem se probudila Mike taky spal tak jsem se opatrně zvedla a došla to dospat k Lukovi do postele...

I Can Be Free (1.Part) || Luke HemmingsKde žijí příběhy. Začni objevovat