Submit yourself! || Larry | A/B/O

Chapter 2

Začal jsem se probouzet a všímat si, že stále jedeme po dálnici. Mamka si ještě nevšimla, že jsem vzhůru a dál nerušeně řídila.

Pootočil jsem hlavu k okýnku a zpanikařil, když jsem si všiml cedule se sjezdem na Londýn. To znamená, že už tam skoro jsme? Musel jsem spát alespoň dvě hodiny.

Začal se mi z nervotity stahovat žaludek s pocitem, že ten jogurt, který jsem ráno stěží zpořádal, půjde ven.
Co se bude dít až budeme na místě?
Mamka mě někam odvede? Nějaká léčebna? Ústav? Nebo nějaký šílený vědec, který mi bude podávat různobarevná séra?
Dobře, možná by jsem měl omezit sledování sci-fi filmů a myslet trochu reálněji, ale nemůžu si pomoct.

Neupozorňoval jsem na sebe a dál jsem koukal z okýnka na mýhající se krajinu. Zrovna teď nestojím o povídání si s mamkou o počasí a o tom co si asi uvaříme k večeři.

S mamkou mám skvělý vztah. Přijde mi spíš, že zástává roli mé nejlepší kamarádky, se kterou můžu probírat cokoliv, než matku.

Možná je to také proto, že ve škole nemám moc kamarádů ani kamarádek se kterými bych mohl trávit přestávky a slintat nad svalnatými alfami.

Problémů je hned několik. Omegy v mém ročníku si z časopisu vystřihují plakáty krásných alf a lepí si je po pokoji s tím, že si představují jaké by to bylo mít alfu. Já se svým přístupem k alfám si s nimi nemám moci co říct a ne, opravdu s nimi nepotřebuji probírat, že ráno prošli kolem krásné alfy s nádhernou vůní.

Většina mých profesorů mě až na výjimky díky mým výsledkům ze submisivity nemá moc v lásce. Když jsi mě profesoři zařadili do škatulky 'vadná omega', moji spolužáci jim šli příkladem a proto se se mnou snaží co nejméně bavit. Občas mě někdo pozdraví, ale to je asi tak vše.

Myslíte si, že mezi omegami neprobíhá šikana, protože jsou to křehké a mírumilovné duše? Chyba. Když se někdo až moc odlišuje, ostatní si toho všímají a ne všichni to jenom nechávají být. Stejně jako Nick Grimshaw. Dává všem najevo, že on je tady ten nejlepší, protože má alfu. Není označený ani s ní nesdílí pouto mates, ale chodí s ní. Všem to vždycky připomíná, aby jsme náhodou nezapomněli, která omega je tady ta nejlepší.

Údajně není označený, protože je proti zákonům aby se omega nechala označit v průběhu školní docházky. Pár omegám se to přeci jenom stalo a museli být potrestané. To samé platí i pro alfy. Nesmí si označit školou povinnou omegu. Zákaz se ale nevztahuje na sex a společné trávení heatu.

Jednou jsem Nickovi sebral téma na seminární práci a od té doby si mě zařadil do kategorie těch, kterým musí znepříjemňovat život jak nejvíce to jen jde. Nemůžu za to, že jsem si dané téma vybral první. Měl být rychlejší.

Od té doby jsem bombardován narážkami na mojí osobu a pozadí.

"Hej Tomlinsone! Kolik procent získáš tentokrát ze submisivity? Přesáhne to alespoň deset procent?"

"Pochybuji, že si někdy najdeš nějakou alfu. S tvojí obří prdelí se ani nevejdete do postele!"

"Jak vůbec držíš balanc? To díky tomu velkému zadku nepřepadáváš dozadu?"

Obvykle to ignoruji a snažím se to neřešit.
Za to, že mě ten nahoře neobdařil submisivním chováním nemůžu a moje pozadí... .
Je velké. Oproti zbytku mého drobného těla spíš gigantické.

Jednu dobu mě to tížilo a proto jsem začal každý den dřepovat. Na tělovýchově se jenom protahujeme a cvičíme jógu nebo pilates. Je to proto, že omegy nemůžou posilovat, aby nebyli silnější než alfy. Pravě tam jsem se dozvěděl, že na zadek zabírají právě dřepy.