Submit yourself! || Larry | A/B/O

Chapter 11

Šokem zalapám po dechu, když si všimnu jak blízko sebe stojí a že žena má na chlapcových zádech položenou ruku.
Podle značky na krku omegy poznám, že žena je nejspíš jeho alfa a oni jsou mates.

Nedává to ale smysl. Ženské alfy si k sobě zpravidla vybírají výhradně ženské omegy. Nebo ne?

Když si uvědomím, že jsem své překvapení dal najevo nejspíš až moc nahlas, zadržím v očekávání dech a s napětím pozoruji situaci přede mnou.

Žena spolu se Stylesem jsou zabraní do své konverzace a mě si naštěstí nevšimli.
Pohledem zkontroluji blonďatého kluka, který mi ale pohled oplácí a propaluje mě jeho světle zelenýma očima.

Trochu ucouvnu dozadu a pohled mu vyděšeně oplacím. Tiše se modlím aby blonďatá omega zůstala potichu a na mou přítomnost nijak neupozornila.

"Že, Ashtone?" Na to sebou omega trhne a vzhlédne k ženě po jejím boku.

"Ano, poučil jsem se." Tiše odpoví na otázku, kterou jsem bohužel nepostřehl a znovu sklopí hlavu.

"Vidíte? Chtěla jsem vám proto vyjádřit svůj vděk i osobně, pane Stylesi, protože takový pokrok, jaký jste s ním dokázal vy, se ještě nikomu včetně mě nepodařil." Žena nachvíli uvolní svůj přísný výraz a s úsměvem prohrábne chlapci vlasy. Ten ale neprotestuje, ba se z jejího doteku i těší.

"Mimoto, doufám, že platba dorazila v pořádku." Žena stáhne ruku zpátky podél těla.

"Ano, s platbou žádný problém nebyl.
Jsem rád, že jsem vám pomohl, slečno O'Keefová." Pokýve Styles hlavou.

Žena rychle zkontroluje čas na svých hodinkách a pak promluví: "Ještě jednou vám děkuji, pane Stylesi, ale už budeme muset jít. Máme ještě neodkladné věci k vyřízení."

"Jistě, nashledanou, vyprovodím vás." Alfy si potřesou rukama.

"Opatruj se Ashtone." Styles si potřese rukou i s blonďatou omegou - Ashtonem.

"Nashledanou pane Stylesi." Pokýve mu chlapec hlavou a ruku stáhne.

Styles obě osoby vyprovází do předsíně a zelenooká omega mi věnuje poslední pohled ještě před tím, než mi výhled zkazí stěna oddělující předsíň a obývací pokoj.

Z jejich rozhovoru vyplývá, že ten kluk tady byl nejspíš přede mnou a Stylesovi se podařilo mu pomoct nebo ho napravit.
Žena byla jeho alfa, která mu pobyt tady zajistila a zaplatila. Zamyslím se.
Kolik tak ale může pobyt tady asi stát?

Uslyším ještě několik zdvořilostních frází a pak už jenom zaklapnutí dveří spolu se Stylesovými kroky.

Počkat. Jeho kroky.

Když si uvědomím, že pro mě nejspíš míří Styles do pokoje, co nejtišeji a nejrychleji utíkám zpátky.

Rychle se rozhlédnu po pokoji a když zjistím, že nemám moc možností na hraní si na to, že jsem tady celou dobu byl, skočím do postele a otočím se zády ke dveřím. Bavili se docela dlouho a vzhledem k mé raní únavě by mohl uvěřit, že jsem mezitím usnul.
Snažím se zklidnit svůj splašený dech a bijící srdce, ale jde to těžko, protože mi v krvi koluje adrenalin, který mě nenechává v klidu.