Zhin se procházel po zahradě a pokoušel se najít vhodné místo pro meditaci. Avelin vzala Veu a Zabuzu do města, protože počasí bylo přívětivé a dokonalé pro výlet. V tyto letní dny vzpomínal na své dětství, protože přesně takové bylo, krásné a hřejivé, tedy kromě jedné věci...
Sedl si pod Sakuru zasazenou kousek od Doja. Zavřel oči a začal zpomalovat svůj dech a tep. Paprsky mu svítili do obličeje a příjemně hřáli.
Pár minut pokojně meditovat, než se zaposlouchal do melodie, kterou tvořil mírný větřík. Připomnělo mu to zvuk co vydávala flétna, vždy když na ní hrála jeho starší sestra.
Při vzpomínce na sestru posmutněl. Chyběla mu...Zabuzovi přejela husí kůže po zádech, vždy když slyšel Vein pískot a následné prosení její matky, aby jí koupila nějakou další věc.
,,Mamííí, tady je cukrová vata! Koupíš nám jí prosím?" Začala tahat rukáv své matky.
,,Ne Veo, už si toho měla dost. Zabuza ještě nic neměl a...''
,,Já nic nechci." Pokrčil rameny.
,,Ani cukrovou vatu? Kousek tě přece nezabije." Vzala z jednoho stánku špejli obalenou cukrem a zaplatila. ,,Na. Chtěla bych ať z toho výletu, taky něco máš."
,,Když já nesmím otec mi zákázal, jíst cokoliv jiného než zeleninu a kousek masa."
,,Tvůj tatínek se to nedozví.'' Dala mu jí do ruky.
,,Děkuji." Zabuza si jí poslušně vzal, usmál se a pustil se do dobroty.
Vea chvíli počkala, než se zeptala. ,,Dáš mi prosím ochutnat?"
Koukala na něj jak vlk.
,,Jo..." Podal jí špejli. Teda podal by, kdyby mu jí nevytrhl z ruky kluk o trochu větší než byl Zabuza.
,,Hej!" Křikla Vea.
Avelin, už chtěla říct, ať to nechají být, když se za ním Zabuza rozběhl.
Bylo slyšet jen klapání Zabuzovo dřevěných bot a nadávky lidí, když do nich ten kluk vrazil.
Zaběhl za klukem, až do vedlejší uličky, když se mu kluka podařilo shodit na zem.
,,Proč si mi to vzal?!" Okřikl ho Zabuza nedávající pozor co se děje okolo.
,,Díky kluku."
Zabuza se podíval kdo to řekl, ale jediné co stihl zahlédnout byla noha, co ho kopla do obličeje.
Zabuza se odkutálel po dlaždicích o kus pryč, zvedl zrak aby viděl jak ten kluk utekl a dva muži vystoupili že stínů.
,,Jen klidně lež." Šlápl mu na záda a srazil Zabuzu z kolen k zemi.
Druhý muž vytáhl provaz a klekl si k němu.
Zabuza se na ně s pískáním v uších podíval. ,,Prosím... nic jsem vám neudělal."
,,Spíše nám něco vyděláš. Víš kolik budeme za tvůj život chtít?"
,,Dostadenete jen co si zasloužíte." Řekla rázně Avelin. Pevně stikla Kunai a rozkročila. ,,Kdo jde první?!"
Muž odhodil provaz a pokusil se tasit.
Avelin byla, ale rychlejší a zabodla Kunai muži do krku.
Ten druhý muž s katanou vypadal na odpadlého ninju, protože při dýchání nepohyboval rameny a tasil neobvyklým způsobem. Avelin po něm hodila jehlice, ale další muž vyběhl ze stínu a odrazil je vějířem s břitvami.
Avelin se přemístila ke zdi a v ruce opět držela Kunai.
Do ulice vešli další dvě osoby Vea a vousatý muž co jí měl, jako rukojmí.
,,Veo! " Křiknla naštvaně a zároveň strachu plně Aveli.
,,Odhoď to!" Držel Vee u krku wakizashi. ,,Nebo to ta holka nerozdýchá."
Avelin přemýšlela, nemohla se vzdát, ale proti třem lidem, držící její dceru nic nemohla nic dělat.
Ohodila Kunai a zvedla ruce do vzduchu. Ten býavalý ninja k ní přišel a jílcem katany jí praštil do břicha.
Avelin spadla na kolena.
Vousatý muž strčil do plakající Vei a schodil jí na její matku.
Zabuza se v tom zmatku postavil na nohy. Když si toho muži všimli, tak se na sebe posměvačně podívali.
,,Nedělej si to těžší." Natáhl po něm jednu ruku. Pak se ale zarazil, protože to co vypadalo jako slzy byla... krev.
,,Sakra... hoši on brečí krev!"
Zabuza pohleděl na své ruce, divně ho pálili. Když ohrnul rukávy svého kimona, všiml si, že jeho ruce sou od loktů až k dlaním pokryty modře bílou zářící pečetí. Cítil v nich sílu, která v nich nikdy předtím nebyla...
Jeho oči zářily stejně jako ta pečeť, vzorničky mu úplně zmizely a mužům připadalo, jako by jim Zabuza hleděl do duše.
Musel se opřít o zeď, protože se mu z toho udělalo divně. Zeď se ale po Zabuzo dotyku začala rozpadat.
Avelin sebrala Kunai a podřízla muže co předtím držel její dceru.
V tu chvíli se na ní vrhl ninja.
Vea začala křičet, když na ní vystříkla krev.
Zabuza se začal plnit hněvem a nenávistí. Rozběhl se proti ninjovi a jeho úder dlaní přesekl katanu vejpůl, poté strčil ninju do břicha a zlomil mu několik žeber. ,,Démonovy oči... " Řekl ninja, kterému nyní tekla z pusy krev.
Nakonec zraněného ninju Zabuza dodělal pěstí, která byla mrtvým ninjou proražená skrz naskrz.
Avelin odrážela útoky muže s vějířem, pomalu ale jistě ho vychylovala z rovnováhy. Muž klopítl a za tuto chybu zaplatil rozpáraným přichem.
Když byla okolní hrozba eliminována, tak Zabuza začal vstekle a zároveň bolestně křičet.
Vea k němu přiběhla a chytila ho za ruku v místě kde byla pečeť. ,,Zabu... aaaaaa.....!" Zakřičela polestí, když jí pečeť popálila obě ruce.
Pustlila ho a začaly jí znovu téct slzy.
Zabuzovi jeho ruce a oči postupně přestávali zářit.
Avelin sledovala Zabuzu, jako smyslu zbavená. Když se mu vrátily oči a ruce zase do normálu, lítostně pohlédl na Veu a omdlel.
ČTEŠ
Ninja: Stínový zabiják. (Díl první.)
ActionDo klanu Blade se narodil malý chlapec s darem od bohyně Amaterasu a dle legendy má být ten, kdo jeho klanu zajístí výhru ve válce proti klanu Saber. Legenda má, ale dva konce... jeden, který se všude vyprávý a druhý na jehož možnost uskutečnění se...