Miluj mě, pokud si troufneš ( Love Me If You Dare )✔

Část 18

Skoro celou noc jsem prakticky nezamhouřila oči, jelikož Evelyn byla každou chvíli v koupelně a snažila se vydávit skoro celý žaludek. Tohle utrpení skončilo až někdy v šest ráno. Kdy se ve dveřích objevil Carry a Evelyn konečně usnula. Carry za mě převzal kontrolu nad mladší sestrou a já si s ním prohodila pokoj. Vlezla jsem si do pokoje pro hosty a okamžitě odpadla. Bohužel pro mě mi dnes začínala škola dřív, kvůli nahrazeným hodinám. Mobil mi tedy zvonil ani ne o hodinu déle. Cítila jsem se jako smrtka. Dokonce bych byla dnes schopná vraždit. Přesto jsem vstala a připravila se do školy. Evelyn byla uložená stále v mé posteli. Nechala ji na stole vzkaz, na kterém se psalo, že jsem ji v pokoji zamkla. Ne, abych ji potrestala, ale kvůli našim rodičům. Měla by z toho takový problém, že by se raději dál válela hlavou v záchodové míse.

U školy jsme se s Carrym rozdělili. Měl některé nepovinné předměty. Kráčela jsem hlučnou chodbou a snažila se do nikoho nevrazit. Těžká věc, když se vám stále zavírají oči... Došla jsem až ke své skříňce a zadala kód. Vylovila jsem zevnitř nějaké učebnice. Ani jsem si nebyla jistá, jestli ty správné... Zavřela jsem skříňku a otočila se zrovna v momentě, kdy kolem procházela Victorie. Asi měla ranní trénink roztleskávaček... Ta si mě všimla a zastavila se. Prošla jsem kolem ní. Vážně jsem na ni dneska neměla energii.

,,Hele..."

Povzdechla jsem si a zastavila se. ,,Něco potřebuješ?" Pootočila jsem na ni hlavu.

,,Kde je tvoje ségra?"

Doma v posteli... Má vyblitý mozek... ,,Doma... Bolí ji hlava." Otočila jsem se nazpět a protočila panenky. Musí mě dneska lidi otravovat...

Viktorie na mě volala, ale ignorovala jsem ji a zalezla do třídy. Posadila jsem se do své lavice a položila si hlavu na stůl. Nikdo tu nebyl. Zívla jsem a lépe si ulehla. Skoro jsem usnula, když jsem nad sebou ucítila pohled. Zvedla jsem hlavu a uviděla Natea. Posadil se na židli přede mnou a opřel se bradou o opěradlo.

,,Tys asi měla živou noc..."

,,Tichá nebyla." Složila jsem hlavu zpět na lavici.

,,Stalo se něco?"

Olízla jsem si suché rty a držela oči dál zavřené. ,,Jen moje praštěná ségra zapomněla, kde má limit."

Nate se uchechtl. ,,Opila se?"

,,A pořádně." Přikývla jsem. ,,Asi ode mě odkoukala nějaký ty špatný návyky." Povzdechla jsem si.

Ucítila jsem prsty ve vlasech. ,,Asi ti na ní záleží, co?"

Pootevřela jsem oči a chvíli hleděla před sebe. Nateovi prsty si budovaly cestu mými vlasy. ,,Samozřejmě... je to moje mladší sestra, moje rodina."

,,Hmmm... chápu."

,,Ty máš sourozence, Natee?" Napadlo mě.

Nate chvíli mlčel, než promluvil. ,,Mám dva starší bratry."

,,Vycházíte spolu dobře?"

,,Ani bych neřekl. Naše vztahy jsou kompilovaný." Povzdechl si a dál si hrál s mými vlasy.

,,Líp bych to neřekla... O sobě a o Evelyn. Mám pocit, že ať se budu snažit, jakkoliv, tak to mezi námi nebude nikdy takový, jaký to mohlo být."

Nate si povzdechl. ,,To bych neřekl. Všichni sourozenci mezi sebou mají neshody. Jen vy je máte o něco větší. Se vším se dá vypořádat." Měla jsem na jazyku další větu, ale někdo nás vyrušil.