Miluj mě, pokud si troufneš ( Love Me If You Dare )✔

Část 4

Byli jsme na cestě už půl hodiny. Nervozitou jsem si skoro okusovala nehty, zatímco Henry pořád žvanil. Jedno se mu, ale muselo nechat, věděl jak si efektivně povídat sám se sebou. Sledovala jsem cestu před námi a vnímala, jak se pomalu chystáme ke světu, ke kterému bych se neměla vůbec přibližovat. Nebylo to nic dobrého a rodiče by mě za to zabili. Nadechla jsem se a vykoukla z okna. Už jsme tam skoro byli. Pamatovala jsem si, že chyběly už jen dvě otočky. Henry je po chvíli překonal a dojeli jsme na místo. Henry zaparkoval a společně jsme vystoupili. Pozvedla jsem pohled k velké budově, která na první pohled vypadala, jako výrobna na auta. Co se však skrývalo hluboko pod zdmi, bylo úplně o něčem jiném. Henry se na mě zakřenil a pokračoval v cestě. Následovala jsem ho. U vchodu stálo pár mužů, kteří si nás prohlédli a pustili nás dál, když jim Henry něco pošeptal. Vešli jsme dovnitř. Všude smrděl kov a olej. Také barva a spoustu dalších věcí, z kterých se auta vyrábějí. Lidé uvnitř si nás skoro nevšímali. Jen někdy ujeli očkem od své práce, aby obhlédli, co se děje, ale jinak jsme jim byli jedno. Henry šel dál. Prošli jsem kolem dalších pracovníků až k velkým kovovým dveřím, které se otevřely po zadání hesla, které Henry naťukal. Dostali jsem do části budovy, která připomínala spíše dům. Henry mě vedl po schodech dolu do dlouhé tmavé chodby. Pamatovala jsem si tuhle tajemnou chodbu, kterou jsem kráčela každým dnem častěji a tím jsem se dostávala blíž a blíž k peklu. Nakonec jsme se zastavili před tmavými masivními dveřmi a Henry zaklepal. Zevnitř se ozval hlas, Henry vešel a zavřel za námi dveře. Zvedla jsem hlavu a pohlédla do tváře muže, kterého jsem neznala. Popravdě jsem čekala, že spatřím někoho jiného.

,,Henry, poslal jsem tě snad pro zákazníka?" Zeptal se muž okolo třiceti, s tmavými vlasy s česanými dozadu. Bílou košilí s vyhrnutými rukávy a černými kalhoty. Muž měl potetované obě paže a krk. Jeho skoro černé oči vypadaly chladně i přesto, že se lehce usmíval.

Henry přešel blíž. ,,Ne, ale přijel jsem kvůli ní. Má jistý problém."

Muž obešel stůl. ,,Jméno?"

Henry si založil ruce a zářivě se usmál. ,,Layla Myersová."

Muž překvapeně pozvedl obočí. ,,Layla Myersová." Zopakoval a usmál se. ,,Ale... děvče s tak čistou listinou a přesto tak pošpiněnou." Přešel ke mně a natáhl ruku. ,,Těší mě."

Nespouštěla jsem pohled z jeho očí. ,,Kdo jste?"

,,Mé jméno je Sam Rixton." Stále měl nataženou ruku.

,,Díky, ale nemám zájem se s vámi seznamovat a ani se kamarádíčkovat." Založila jsem si ruce.

Muž se uchechtl a nechal ruku klesnout. ,,Opravdu? Tak co tě přivádí do mého hnízdečka lásky?"

,,Byla bych ráda, kdyby jste mi sdělil, kde je můj přítel?"

,,Jaký přítel?" Posadil se na roh stolu.

,,Carry Sampson."

Sam se zamyslel. ,,Achh... tenhle." Prozřel a popadl ze stolu krabičku cigaret, s kterou si začal hrát.

,,Kde je?" Zeptala jsem se, když mi stále nic neříkal.

,,Kdo ví..." Otevřel krabičku ve své ruce.

Vykročila jsem k němu. ,,Moc dobře..."

,,Tvůj přítel mi dluží prachy." Skočil mi do řeči. ,,Spoustu, spoustu peněz, milá Laylo." Zastavila jsem se před ním a polkla. Sam mě nespouštěl z očí. ,,Víš, co to znamená dlužit Bossovi prachy?" Držel mě na místě a pousmál se. ,,Ovšem... ty to nemůžeš vědět, protože tys vždycky byla v téhle stránce poctivá, proto se s tebou také tak moc dobře obchodovalo."