Ona horečka a celkově to že jsem nebyl ve škole znamenalo jediné - žádná brigáda. Času sice bylo ještě dost, přece jen bylo něco okolo jedenácté ale já už teď byl rozhodnutý tam zavolat.
Ne že bych chtěl zůstat doma, to ne, bohužel ale máma by mě nepustil už jen z důvodu zameškání školy.
Chvíli trvá než najdu svůj milovaný telefon který chudáček skončil na zemi.Když já ho chci vidět...
Ale si sakra nemocný!
Zhluboka se nadechnu a vytočím číslo z kontaktu který mi paní Kim dala. Začnu pochodovat nervózně po pokoji.
Co když na mě bude naštvaná? Přece jen jí volám že hned dneska nepřijdu na domluvenou brigádu.. jen tak z čista jasna.
V telefonu se z ničeho nic ozve mužský hlas, pravděpodobně manžel paní Nasucho polknu. Počkám než se představí, vážně jsem musel zavolat v tenhle moment kdy tam paní Kim pravděpodobně není.
,, D.. dobrý den tady Jeon Jungkook, brigádník. Chtěl bych se vám omluvit ale b.. bohužel dnes ze zdravotních důvodů nebudu moct dorazit."-
-
-
Hovor nebyl krátký, muž mi pouze řekl že to nevadí a že se mám co možná nejdříve uzdravit popřípadě dát vědět kdyby se to zhoršilo. To co jsem ale nečekal bylo že o několik hodin později se ozval zvonek a já zůstal stát ve dveřích jak solný sloup.
ČTEŠ
Králíček [TaeKook]
FanfictionByl jsem zvědavý, chtěl jsem vejít dovnitř a celé si to tam prohlédnou ale uvnitř sebe jsem věděl že nemůžu. Neodolal bych a to byl právě ten problém proč jsem ho mohl každým dnem pozorovat jen venku za výlohou...tedy, to jsem si myslel.. - vkook ...