Králíček [TaeKook]

Kapitola 19

Na rtech mu hrál ten nejkrásnější úsměv který jsem kdy viděl, jeho vlasy padaly do očí ale on si je rukou prohrábl takovým tím dokonalým způsobem.
Nesmím ani zapomenout na to že se mi přitom díval do očí, bylo to tak vrrrr, (ano vážně jsem použila vrrr xd).
Všechno ale po nějaké chvíli ztmavlo a přesunulo do obýváku, do momentu kdy mě políbil. Tentokrát to ale nebyl nevinný polibek, jeho jazyk se snažil probojovat do mých úst a já mu to ochotně dovolil. Své ruce z gauče přesunul na mé boku za které si mě přitáhl blíž k sobě.

,,Jungkookie" zašeptá tichounce. Odtáhnu se abych zjistil co má na srdci ten ovšem nevypadal na to že by chtěl něco říct.

Hlas se ale ozve znovu.

,,Jungkooku"

Konec snu

,,SAKRA JUNGKOOKU!" Zakřičí někdo kousek od mého ucha díky čemuž sebou prudce trhnu. Doslova vyletím do sedu a rozhlédnu se po pokoji. Přede mnou stála máma se starostlivým výrazem. Nechápal jsem co se děje...

Vždyť by měla být v práci..

Kolik je vůbec hodin?

,,Volala mi učitelka s tím že si dneska nepřišel do školy" řekne máma u čehož svou ruku položí na mé čelo. ,,M-mami já- já se moc omlouvám.." začnu ale máma mě utne. ,,Vypadá to že máš horečku Jungkookie, dneska zůstaň doma a až se vrátím z práce tak si o tom promluvíme ano? Udělám ti čaj do termosky" řekne u čehož několikrát přikývnu.