Kapitola 24

346 24 0
                                    

Nasucho polknu když se jeho ruka dostane do velké blízkosti mého rozkroku. Mé tváře naberou červený nádech zas a znovu. ,,TaeTae" zahuhlám tichounce jeho jméno. Nevěděl jsem jestli jsem ho tím chtěl upozornit na to jak blízko je nebo naopak zjistit zda to byl jeho záměr.
Tae ovšem nic neřekne, stále se usmívá do vozovky a já se jen tedy můžu modlit aby se z těchto doteků nezačal tvořit problém.

Naštěstí pro mě auto po nějaké chvíli zastaví a abych řekl pravdu, ono hlazení mě nenechalo úplně chladným což si Tae podle jeho úšklebku moc dobře uvědomoval.

,, Vezmeme si věci z auta a ještě si musíme zajít nakoupit protože tam pravděpodobně nebude nic k jídlu." Teprve až tohle řekne tak si všimnu menšího domku před námi. Ano, byl jsem tam zaměřený na Taehyunga že sem si nevšiml domu.

....kam to s sebou směřuje Kookie..

,, Myslím že to není problém, můžeme to brát jako takovou večerní procházku, alespoň to tu uvidím i večer" zazubím se snažíc se na to hledat hlavně to pozitivní. To že už jsem unavený a nejraději bych se rozpleskl na zem nezmiňuji.

-

-

-

Dobře, možná jsem to přece jen zmínit měl. Onen obchod, tedy spíše večerka byla asi tak patnáct minut cesty od onoho baráčku. Můžu vám s klidem říct že pokud jsem byl před tím unavený tak teď doslova umírám.
Řeč při cestě ale nevázla, Taehyung se rozpovídal o své rovině a tak celkově o tom co by chtěl v životě dosáhnout.
Jak jsem ho tak poslouchal tak mi došlo že Tae narozdíl ode mě ví co od života chce, čeho chce dosáhnout.. a můj cíl?

... můj cíl momentálně je dodělat školu s co možná nejlepšími výsledky..

...A KOUPIT SI KRÁLÍČKA..

... dobře abych byl upřímný je toho víc ale jsou to většinou drobnosti..

Králíček [TaeKook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat