Domluvená láska

Lord Charles

Pustte si k tomu tu hudbu hezky vás to naladí...

Celý den jsem bloumala po hradě a přemýšlela jsem o zítřku,svatbě a hlavně o svém budoucím manželovi.Jak asi vypadá?Kolik mu vlastně je?Bude se k ní chovat hezky? Ani na jednu z těchto otázek se mi nepodařilo odpovědět a tak jsem šla spát.Když už jsem se ráno probudila nevypadalo to tak strašně jako včera.Dokonce to mělo i své světlé stránky.Například se dostanu z tohohle hradu ze kterého jsem nikdy nevystrčila ani nos.A třeba bude milý.To že mu umřela manželka přece nic neznamená.Ale pro jistotu jsem se šla ještě pomodlit do kaple.A pak už jsem ze svých komnat nemohla odejít,protože se začali sjíždět hosté. Služky přišly aby učesaly moje dlouhé tmavěhnědé vlasy a pomohly mi obléct moje nové modré šaty.Pak odešly a já zůstala sama a čas jsem si krátila koukáním z okna na přijíždějící hosty. Byli ale moc daleko a tak jsem nic neviděla.Najednou se otevřely dveře a vešla služka.Kývla na mě že už mám jít.Pomalu jsem ji následovala až jsem došla do Velkého sálu.Bylo tam tolik lidí a já očima hledala otce.On ale dřív našel mě,chytil mě za ruku a odvedl ke stolu u kterého už všichni seděli. Když otec promluvil měla jsem v žaludku motýlky.

"Pánové,rád bych vám představil svou dceru Emily."

Pánové.Podle otce totiž ženy nejsou lidé.

"A taky bych rád poprosil lorda Charlese o to aby se dostavil do Malého sálu."

Když to dořekl odtáhl mě do Malého sálu a sám zůstal přede dveřmi.Po chvíli jsem uslišela otce jak se s někým hlasitě bavil.Zrychlil se mi dech a srdce mi bilo jako splašené.Ruce se mi třásly a tak jsem se snažila alespon trochu uklidnit.Klika se pohla a dveře se otevřely.A já omdlela.

=========================================================================

Když jsem se probudila ležela jsem na zemi a nade mnou se skláněl nějaký muž.Pomalu jsem se posadila a málem jsem omdlela znovu.Přede mnu stál vysoký tmavovlasý muž.Měl modré oči a okouzlující úsměv.Když promluvil znělo to jako rajská hudba.

"Jsem rád že jste v pořádku.Já jsem lord Charles."

Vzal moji ruku a políbil ji.Vstala jsem a vykouzlila poklonku.

"Já jsem Emily"

Usmál se.Tak tohle si nepředstavovala ani v těch nejdivočejších snech.

"Omlouvám se bylo nevhodné omdlít."

"Ne, to je úplně v pořádku slečno"

"Říkejte mi Emily"

Usmál se.Už zase.

"A vy mi zase říkejte Charlesi,budeme se přece brát."

Upřímě jsem se zasmála a on taky.

"Chcete něco k pití sleč... tedy Emily?"

"Jen vodu děkuji."

Odešel a já se sesula na židli.Byl úžasný.Asi,ne asi určitě jsem se zamilovala.Zamilovala jsem se do svého nastávajícího manžela.