Následující týden všude panoval čilý shon.Co se týče mě měla jsem nervy na pochodu.Vdáváte se přece jen jednou.Pravda že Charlie se ženil už po druhé.Abych vám to vysvětlila dva dny po našem zasnoubení jsme se domluvili že si budeme tykat a pak se mě zeptal jestli mi může říkat Emi.A taky řekl že mu mám říkat Charlie.Každou volnou chvíli jsem stávila s ním a on mi vykládal o svých rytířských taženích a o svém hradě.Taky mi řekl že má obrovskou knihovnu a že si tam můžeme společně číst. Celá nesvá jsem mu sdělila že neumím číst. On se jen usmál a řekl že mě to naučí. On mě naučí číst! Nemohla jsem věřit tomu co jsem slyšela.Chovala jsem se velmi zvláštně.Nikdy jsem nestrávila tolik času s nějakým mužem.Charlie mě okouzloval vším co udělal vším co řekl.Nastal den před mou svatbou a já jsem ho nemohla vidět.Nevěsta nesmí vidět ženicha den před svatbou.Tak jsem tam seděla,česala si vlasy a přemýšlela.O Charlesovi,svatbě,a hlavně o svatební noci.Vždyt ani nevím co mám čekat.Já to nerada přiznávám ale pořád jsem jen malá holka,zatímco on... No celá tahle věc je pro mě něco... Já nevím.Radši jsem začala přemýšlet o něčem jiném.Vstala jsem a znovu jsem si prohlédla svoje svatební šaty.Byly překrásné.Dlouho jsem tak bloumala a pak jsem šla spát.
Když jsem se probudila už tu byly služky aby mě učesaly.Vlasy mi spletly do složitého copu a ten mi obtočily kolem hlavy.Pak mě oblékly a odvedly do kaple,kde se měla konat svatba.Když jsem vešla tak začala hrát hudba.Došla jsem k oltáři a Charles mě vzal za ruku.Pronesla jsem přísahu
"Já Emily přísahám že budu svému muži,Lordu Charlesovi z Cavesky,vždy věrně stát po boku,v dobrém i zlém,ve zdraví i v nemoci,že ho budu vždy věrně milovat a ctít a nikdy ani nepomyslím na jiného muže.Nadosmrti,dokud nás smrt nerozdělí."
Charlesova přísaha zněla obdobně.Pak nám svázali ruce a byli jsme manželé.Následovala hostina a já jsem byla mírně řečeno nervozní z toho co nadejde.Pak jsme s Charlesem odešli do naší společné ložnice.Asi na mě bylo poznat že jsem nervozní,protože Charlie se usmál a stiskl mi ruku.
"Neboj se."
"Už se nebojím."
Dveře se zavřely a já se mu podívala do očí.Přistoupil ke mě a obejmul mě.Dal mi ruce kolem pasu a políbil mě na čelo.Otočila jsem se a on mi rozepl šaty.
"Klid,jen klid"
Polibil mě.Ted už hluboce.Oplatila jsem mu to a sundala jsem mu košili.Ještě než mě položil na postel prohnala se mi hlavou jen jedna myšlenka.
"Bože jak já ho miluji,"
ČTEŠ
Domluvená láska
Ficción históricaTemný středověk na hradě Widow, a hlavní hrdinka,dcera Lorda z Widow, která má oslavit své šestnácté narozeniny. Netuší ale že má být zasnoubena s Lordem z Cavesky, kterého ani nezná...