Tahle část tu vlastně nemá co dělat ale objevila se Rendushka a vnukla mi nápad. Takže tohle je pro ni.
Probudilo mě ťukání na sklo. Rozespale jsem si sundala vlasy z obličeje a vstala. Venku byla ještě tma. Klepání se opakovalo. Někdo klepal na okno. Moment na okno? Pomalu jsem ho otevřela a málem jsem vykřikla. U mého okna stál nebo spíš visel Lord Charles.
"Co tu děláte?"
"Přišel jsem za vámi. Můžu dovnitř?"
Přikývla jsem a on vlezl dovnitř.
"Jak,jak jste se sem dostal?"
"Vylezl jsem po zdi."
"Po zdi?"
"Ano,není to tak těžké."
Podívala jsem se z okna. Bylo to dobrých třicet metrů.
"A proč jste sem...ehm...vylezl?"
"Musel jsem vás vidět."
To mě dostalo. Vrhla jsem se mu do náruče a objímali jsme se. A pak jsem si uvědomila že na sobě mám jen noční košili. Jemu to ale nevadilo a tak jsme si povídali. A pak odešel. Zase oknem. Slezl to a ani mu to nedělalo problém. Pak jsem zase usla.
Druhý den jsem vstala brzo. Došla jsem do jídelny kde seděl otec a Charles. Když jsme dojedli začali se bavit o svatbě. Bude tady na hradě a konat se bude příští týden. Když otec odešel usmála jsem se na něj a jen jsem řekla
"Bála jsem se o vás. Už to nedělejte."
Přikývl a usmál se.
ČTEŠ
Domluvená láska
Ficción históricaTemný středověk na hradě Widow, a hlavní hrdinka,dcera Lorda z Widow, která má oslavit své šestnácté narozeniny. Netuší ale že má být zasnoubena s Lordem z Cavesky, kterého ani nezná...