XXXIV.

1.7K 135 16
                                    

Zaia

Všichni jsme cukli a odtáhli se od sebe. Jediný Jungkook ztuhl v pohybu a jeho oči začaly nabírat tmavší barvu než obvykle. Naštvanost a zároveň podrážděnost se mu na obličeji začali taky rýsovat.

Nikdo jsme nechápal o co jde. Teda...to se nedalo říci o Bree.

Ta už s nimi přece v kontaktu byla.

Mířil k nám muž s dvěma gorilami za sebou a dvěma ženami. Jedna podstatně starší než ta druhá.

Jungkook se konečně narovnal a zhluboka se nadechl. Kluci ho zmateně pozorovali, včetně Jimina. Já už kdysi tuto jeho stránku jednou potkala a když u Bree doma dostal...dalo by se tomu říkat záchvat...došlo mi, že se to zhoršilo.

Je pro něj box opravdu to správné odreagování? A způsob jak se toho zbavit?

,,Jak se opovažuješ takhle zdrhnout Jungkooku! Víš ty vůbec co jsi teď způsobil? Zmeškal jsi jeden zápas a tak ses posunul zase o něco níž! Porušil jsi tři pravidla naráz a dal tak volnej průchod tvému největšímu protivníkovi. Díky tobě je teď první. Budem vůbec rádi jestli se ještě do TOP5 vyšplháš. Vyšel jsi ze svého denní plánu a nedodržoval svou dávku sedativ! Jsem si jistý, že tě minimálně, MINIMÁLNĚ jednou dostal ten zasranej záchvat!"

Lidi kolem se začali divně ohlížet, včetně recepční. Bree vykulila oči. ,,Sedativa? To je to co jste mu vpichovali do žil?"

Ten chlap se na ní hned otočil a ukázal na Bree prstem. ,,Ty mlč! Nebýt tebe, vše by bylo v normálu! Jsi určitě jen obyčejná zlatokopka, co z něj bude chtít vytáhnout prachy. Kdyby tě Emily nepřitáhla, vše by bylo v pohodě."

A teď jsem to pochopila.

Bree byla do tohohle hnusného byznysu zatáhnuta omylem. Díky Kookovi, který byl věčně pod tlakem uklidňujících látek. Bůh ví co mu ještě za chemikálie dávali.

,,Takhle o Bree mluvit nebudeš! Nebýt jí tak mi neotevře oči a já nezjistím, čemu jsem se vlastně dobrovolně odevzdal! Díky naivní pubertě a otcovi!"

Jungkook se mezitím k němu stihl přiblížit a uštědřit mu pořádnou ránu do nosu. Jeden z goril k tomu chlapovi ihned přispěchal a ten druhej se na Kookieho jen nevěřícně podíval. ,,Kooku-"

,,Drž už kurva jednou hubu Johne! Ty si říkáš kamarád? Kamarád který nechává dělat mě něčí loutkou?! Vzali jste mě pod svá křídla, když jsem si pro tuto profesi rozhodl. Dali jste mi vše a ve všem podpořili - za což jsem vám vděčný - ale časem jste ve mně uviděli výhodu a jediný o co vám jde už jsou jenom prachy!

,,Lži a přetvářky! A víte vy co? Já vás vlastně taky jenom využíval. Nahrazoval jsem si za vás lidi, který mám opravdu moc rád a který jsem kvůli svojí hlouposti opustil!"

Nepřestával křičet.

Najednou se agresivně pohl. Vzal toho týpka za límec a hodil ho někam do pryč. Chvilku ho tak nechal a pak se za ním rozešel s úmyslem ho zjevně opět uhodit. Jenže to už se kluci probudili a personál z hotelu se zde už začínal taky shlukovat.

Taehyung
Všechno jsem to pozoroval. Hlavně Kookieho. Co se to s ním jenom stalo? Takhle jsem ho v životě neviděl. Tohle není on.

Když vzal toho chlápka, cukl jsem sebou a s klukama jsme k nim popoběhli.

,,Kooku, tohle není nutný."

,,Přestaň."

Vzal jsem ho za ramena. ,,Hej brácho, v klidu nebo nás vyhodí. Už tak je tu-" Jenže se po mně taky ohnal a já na vteřinu spatřil jeho oči. Byly úplně černé.

𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈 𝐈𝐬 𝐌𝐨𝐫𝐞 𝐄𝐱𝐩𝐞𝐧𝐬𝐢𝐯𝐞 ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat