𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈 𝐈𝐬 𝐌𝐨𝐫𝐞 𝐄𝐱𝐩𝐞𝐧𝐬𝐢𝐯𝐞 ✓

XXXV.

Zaia
Bree se na něj zvláštně podívala. Nojo, však když ji vyhodíš z ''vlastního'' pokoje Kime...

,,M-myslím že půjdu spíš k nám do pokoje. T-tak...máte kartu, prosím?''

Taehyung přikývl a já ji vyndala z kabelky.

,,Děkuju,'' řekla a odešla. Koukali jsme se dokud nezmizla za rohem chodby. Tae pak promluvil.

,,Jak že se jmenuje?''

,,Bree.''

Tae se zamračil. ,,Bree?''

,,Ano.''

,,Takže to její jméno pořád Jungkook opakuje teď dokola?''

,,Cože?'' otočila jsem na něj hned hlavu.

,,Jakmile jsme vlezli do pokoje tak se sesunul na podlahu a začal se v sedě kolíbat. Pořád opakoval že nechce aby ho ta Bree viděla v tomhle stavu. U nás taky nechce abychom ho takhle viděli, proto nás odhání, ale...''

,,Ono to pokračuje?'' Vyděsila jsem se. Taehyung se podíval někam do neznáma. ,,No...pokračovalo...''

,,Počkej...nechceš mi říct že...''

,,Píchli mu ty sedativa. Hlavně nevyšiluj. Teď to bylo nutný, protože by se zřejmě jinak neuklidnil.''

,,Takže spí?''

Tae přikývl. Bylo na něm vidět, že ho to mrzí.

Chytla jsem ho za ruku. ,,To bude dobrý.'' Stisk mi oplatil a kroutil hlavou na nesouhlas.

,,Tohle není Jungkookie kterého znám. Nikdy jsem ho takhle neviděl. Ani když mu otec zastřelil matku před ním, na což už byl dost velký aby pochopil. A to jsem čekal, že bude dělat všelijaký problémy, že ho to postihne hned,'' odmlčel se. ,,Přemýšlel jsem...'' zvedl hlavu a podíval se na mě.

,,Zaio já tě potřebuju. A teď když vidím co se mu děje, dělá se mi z toho těžko a...já nevím jestli - jestli...nikdy mě od sebe neodstrčil ani nijak hrozně neublížil a...''

,,Je to tvůj nejlepší kamarád od malička a pět let jsi se s ním neviděl. Je pochopitelný, že je to pro tebe těžký,'' pohladila jsem ho po tváři. Jeho volnou rukou si mě za pas přitáhl k sobě.

,,Prosím Zi. Buďme zase spolu. Ehhh, teda n-ne hned, t-třeba časem, ale j-já...já nechci být sám. Už ne. Slib mi, že mě neopustíš. Ať se děje cokoliv.''

Na to jsem se zarazila. ,,Tae, nevím jestli je to dobrý nápad.''

,,Zi. Naposledy tě prosím odpusť mi to. Nevzdaluj se ode mě i ty. Prosím. Už jsem se dost ponaučil na to, abych se nedal oblbnout. Já miluju jenom tebe a vždycky to tak bylo, jenom...se do cesty připletla Yejin.''

Ironicky jsem se uchechtla a trochu se od něj oddálila. ,,Jo, Yejin. Připletla se huh?''

,,Ale né, takhle ne. Ty...nevíš co se doopravdy stalo. A já to vlastně taky nevěděl. Pamatuješ na Sehuna?''

,,Ten čtvrťák co za mnou pořád chodil?''

,,Ano. Je příbuzný s Yejin. Sehun tě chtěl na střední a chtěl tě pořád i potom. Jednou večer mi volal Kai když jsem na tebe čekal a řekl mi, že mu Yejin poslala fotku, která se mi líbit nebude. Byla jsi na ní ty a Sehun jak...se líbáte. ''

Vytřeštila jsem oči. ,,Cože? Ale to není pravda! T-tys tomu uvěřil? Děláš si...''

,,Já vím. Vlastně ani netuším proč jsem tě začal podvádět. Jsem pitomej. Ale co vím je, že k Yejin nic necítím ani necítil.''