𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈 𝐈𝐬 𝐌𝐨𝐫𝐞 𝐄𝐱𝐩𝐞𝐧𝐬𝐢𝐯𝐞 ✓

XXXI.

Taehyung

Následující den nebyl o poznání lepší. Od samého rána ve společnosti panoval chaos, který ne a ne ustát.

Vše se dělo kvůli přehlídce, která se měla konat za dva týdny. Kolekce sem, kolekce tam, tohle se musí předělat, tamty šaty ještě nejsou hotové a bla bla bla.

Ještě, že nejsem holka. To bych se z toho radši picnul pánvicou po hlavě. Ani svatej Spongebob by mě nevzkřísil.

Navíc jsem měl jít odpoledne ještě do posilky. Díky Namjoone, zrovna dneska. Fakt díky, že se zítra opět ani nepohnu.

S těžkým funěním jsem se se sportovní taškou pomalu šoural do šatny ve fitku, kde hodlám dneska zřejmě umřít, jelikož jsem tu už dlouho nebyl.

Po úmorných třech hodinách týrání jsem se zpocený dobelhal do auta, kam jsem sebou žuchnul jako pytel brambor.

Během mého očumování čelního skla -a že to je fakt libový sklo - mi proběhlo myšlenkou, že jsem se ještě nebyl zeptat paní Young, zda se Zaia neozvala.

Tak jsem ani neváhal, nastartoval jsem auto a rozjel se k domu, kde Zaia strávila většinu svého nového dětství.

~

Vystoupil jsem z auta a zastavil se před branou. Dlouho jsem tu nebyl. A připomnělo mi to moc vzpomínek, nad čímž jsem jen zatřepal hlavou a branku jsem otevřel. Došel jsem ke vstupním dveřím a zazvonil.

Nemusel jsem čekat dlouho a ozvalo se odemykání a co by jen kamenem dohodil, vykoukla hlava paní Young.

,,Tae? Co ty tu?" koukala na mě nevěřícně, či jako by právě spatřila ducha.

Nervózně jsem přeslápnul na místě a ruce strčil do kapes. ,,Já jenom...chtěl jsem - chtěl jsem se na něco zeptat."

Paní Young si mě chvíli měřila pohledem.

,,Pojď dovnitř, ať nenastydneš," řekla a uhla. Vděčně jsem se na ni podíval a uklonil se. Sundal jsem si kabát i boty a následoval ji do kuchyně.

,,Posaď se kam chceš. A dáš si čaj nebo?..."

,,To je dobrý, děkuji. Nezdržím se dlouho."

Mykla rameny a posadila se naproti mně. ,,Tak povídej. Z jakého důvodu tě vítr zavál sem?" usmála se.

,,No-"

Cinkání.

To mě přerušilo v tom, abych pokračoval. Nastražil jsem uši.

Blíží se to.

,,Je něco špatně?" zamračila se paní Young.

Rychlé dýchání...

...jako má pes.

Otočil jsem se na židli a už mi do klína skočila bílo šedá chlupatá kulička. Bubble.

Začala štěkat a radostně vrtět ocáskem, přičemž se začala dožadovat mé pozornosti. Zkameněl jsem.

,,Oh, promiň. Věděl jsi že si Zaia pořídila fenku? No není rozkošná?" poukázala s úsměvem na Bubble. Jo věděl, protože jsem jí ji kupoval já.

,,Pardon za tu vlezlost, ale...jak dlouho je tady ta fenka s vámi?" zeptal jsem se, na což se zamyslela.

,,Ummmm, co já vím. Něco přes týden? Jo, nějak tak. Přinesl ji sem nějaký...no...dřív sem u nás toho chlapce taky zahlédla, jak se jen jme-"

,,Jakou měl barvu vlasů?" vyhrkl jsem. Opět si podepřela bradu.

,,Myslím že...to byla světle hnědá," řekla.

Aha.

Světle hnědá.

~

,,Yuru málem trefil infarkt přímo do černýho," řekl. Hlavu jsem ihned natočil na něj. ,,Co? Však vypadala celkem-"

,,S Yurou se narozdíl od tebe bavím stále..."

~

,,Ten parchant," vydechl jsem neveřícně.

,,Prosím?"

,,Eeeh, nic. Pardon, ale - ale - ale už budu muset jít. Děkuji za - za - no - nashledanou," vystřelil jsem ze židle a rychle se obul, popadnul kabát, nasedl do auta rychlostí blesku se rozjel. Vjel jsem na dálnici a naštvaně sešlápnul plyn. Křečovitě jsem svíral volant.

,,Min Yoongi, jsi mrtvý muž!"

Za chyby se omlouvám! ⭐️🌙
• 💚💭

• A nebo si přece jenom ještě počkejte i do IFFY ( ͡° ͜ʖ ͡°) ❤️

j-HOPE u enjoyed this shit ✨
~Nana 🐍