𝐆𝐔𝐂𝐂𝐈 𝐈𝐬 𝐌𝐨𝐫𝐞 𝐄𝐱𝐩𝐞𝐧𝐬𝐢𝐯𝐞 ✓

XXI.

Po úmorné hodině a půl konečně zazvonilo a já se chystala vystartovat co nejdřív. Ale samozřejmě jsem měla čekat, že mě nepustí.

,,Yah. Pusť mě,'' řekla jsem, jenže si dál stál, čímž mi tak bránil v odchodu a pevně držel mou ruku. Za mnou se ozvalo odkašlání.

,,Nerada ruším hrdličky, ale mohla bych?...'' koukla na uličku, kterou se odcházelo. Tae se podíval za sebe a uhnul, jenže mě stále držel.

,,Ale jistě. Račte projít, slečno,'' poukázal rukou a holčina vedle mě proklouzla s mrmláním o čemsi. Koukala jsem se z ní na něj. ,,Hej, a jako jí pustíš proč?''

,,Chtěla projít.''

,,To já taky!''

,,Ne ty jsi nechtěla.''

,,Co-''

,,Ty jsi mě chtěla provést po škole, takže ti s radostí vyhovím. Vůbec mi to nevadí,'' řekl a už mě táhl za sebou ze třídy.

,,To si děláš srandu!'' vykřikla jsem a zkoušela různý chvaty, který mi bohužel nevycházely. ,,Nehraj si, že tě Jeon něco naučil,'' řekl, což mě zarazilo a tak jsem zastavila.

,,Yah,'' pokývla jsem hlavou, ,,proč musíš v tuhle chvíli zmiňovat Kookieho?'' Po mé větě jeho rysy ztvrdly.

,,Kookieho?'' zopakoval poněkud přidušeně. Chvíli jsme se na sebe koukali, když tu se mi najednou v hlavě objevila žárovička. Ďábelsky jsem se usmála a vykřikla: ,,Hej, lidi! To je Kim Taehyung!''

Všichni se otočili a po spatření jeho osobnosti se k nám rozběhli. Taehyung se na mě vražedně podíval a chtěl se se mnou rozběhnout, jenže to už ho obklopoval dav jak holek, tak kluků a on byl nucen mě pusti.

Yes! Funguje to!

Rychle jsem proklouzla a co největší rychlostí běžela opačným směrem. Respektive za Yurou. Vyběhla jsem ven a zrovna viděla, jak vychází z budovy pro návrháře. A proto jsem se vydala právě tam.

,,Hej! Hej! Yuro! Yuroooo!'' mávala jsem na ni jako šílenec a běžela naproti ní. Málem jsem vrazila do čtyř lidí, ale díkybohu se tak nestalo a všichni žijou. Heheh.

Čapla jsem ji za rameno zatřásla s ní.

,,Je to on, je to on. To on je ten sponzor. A je tady! Dneska! Dneska je jako jeden ze studentů, chápeš?!'' různě jsem s ní zouofale lomcovala.

,,Zaio, hej, klid. Kdo je tady?'' zeptala se.

,,Sponzor.''

,,Sponzor?''

,,Sponzor. Kurva proč on?!''

,,Yah! Youngová! Sklidni hormony a pak mi v klidu pověz co se děje,'' řekl a radši mě odvedla stranou, abych někomu neublížila a abychom nepřekážely v cestě. A míň trapasů pro mě i ni.

,,Škola si našla dalšího sponzora,'' řekla jsem už klidněji a méně udýchaně.

,,Koho?''

,,O tom mluvím! Sakra jsem v háji! Musíš mě - musím se - někdo mě musí - prostě nemůžu být dnes v naší třídě! A odejít taky nemůžu!'' mlela jsem páté přes deváté.

,,Grhhhchrghh, tak už mi řekni kdo to je!''

,,Kim Taehyung!''

Po vykřiknutí jeho jména vykulila oči a pohlédla na mě. ,,Jseš si jistá?''

,,Jsem si kurva jistá! A hádej co! Jeho podmínkou bylo, aby jeden den strávil jako student naší školy. A hádej kdy to je, hm? Hm? Hmm? Dneska! Sakra Yuro, co mám dělat,'' řekla jsem a začala chodit dokolečka kolem ní a přemýšlela jsem.

,,Tak zaprvé, přestaň vyšilovat a zadruhé, tak si ho nevšímej ne?''

,,Nevšímej?! Nevšímám! Ale on si všímá!'' dupla jsem a naštvaně zkřížila ruce. Yura mě pozorovala a jsem si jistá, že si teď myslí, s kým se to vlastně kamarádí. Nevím jak dlouho tu stojíme, ale náhle se začala smát. A sála se tak, že se předkláněla a sotva popadala dech.

,,Yah, co je tu k smíchu?'' řekla jsem uraženě.

,,Ty - a on - vy dva - jéjda,'' smála se dál, až jí tekly slzy. ,,Měla - měla by ses vidět,'' začala kolem sebe máchat rukama. ,,Vy dva jste jako-''

,,My tři bychom měli být už dávno na svých místech,'' ozval se hluboký hlas. To Yuru donutilo přestat se smát a společně jsme se zaraženě podívaly na dlouhána. Yura se na něj koukala, jako by viděla ducha.

Přihmouřila jsem oči a řekla jí: ,,Vidíš? Je tu. Přímo před tebou.''

•••

Dobře, tak odteď 2-3 kapitoly xDDD