S láskou, (R)on ✔️ Charmione

U

,,Posaď se," řekla a ukázala k posteli. Charlie poslechl. Hermiona mezitím našla hojivý lektvar a nalila ho na kapesník. Nesedla si vedle něj, donesla si židli a usedla naproti Charliemu. ,,Ruku," pravila pouze. Charlie k ní poslušně natáhl ruku. Dokázal odporovat všem na světě, ale jakmile zavelela Hermiona Grangerová, ihned splnit její požadavky a složil zbraně. Začala léčit jeho klouby, které měl jen trochu sedřené. ,,Děkuju, že jsi mě zachránil. Nerada to přiznávám, ale trochu jsem se bála."
,,Pro tebe všechno," odvětil Charlie. To Hermionu v koutku duše potěšilo, ale nedala to na sobě znát.
,,Tuším, že jsi šel za mnou, když ses objevil v hospodě," pravila Hermiona, aby zapředla nové téma hovoru.
,,Jo, šel," přiznal Charlie. ,,Chtěl jsem se ti omluvit." Hermiona se musela trochu pousmát.
,,Za co přesně? Je toho totiž dost."
,,Lhaní, hlavně se omlouvám za to lhaní." Hermiona zvážněla. Pohlédla Charliemu do očí a povzdechla si.
,,Odpusť mi," řekla. Charlie nechápal její reakci.
,,Co prosím?" zeptal se.
,,Byla jsem příliš zahleděná do vlastních pocitů, až jsem se stala naprosto slepou k potřebám druhých. Neospravedlňuju tím, co jsi udělal. Jen... Už to chápu a respektuju tvé rozhodnutí."
,,Děkuju?" odtušil Charlie. ,,Ale stejně se nemáš za co omlouvat. Všechno jsem to zkazil já."
Hermiona zavrtěla hlavou a vrátila se k ošetřování jeho zranění. ,,Nic jsi tím nezkazil. Všechno proběhlo tak, jak to proběhnout mělo. Byla jsem zakoukaná do Rona, chtěla jsem s ním být, musela jsem si sama přijít na to, že se k sobě nehodíme." Oči se jí znovu naplnily slzami a zase byla tak silná, že je dokázala udržet. Podívala se znovu na Charlieho. Dívala se snad na něj poprvé? Teprve teď ho dokázala vidět? Položila svou ruku na jeho tvář a palcem ho pohladila.  Charlie natočil hlavu a políbil ji do dlaně. Neucukla. Ztrápeně na něj hleděla. ,,Měl bys už jít," zašeptala. ,,Ten lektvar ti věnuju, kdybys ještě něco potřeboval vyléčit." Charlie si povzdechl a svěsil ramena. Nechtěl odcházet, ale nedohadoval se s Hermionou. Vstal a zamířil ven z pokoje.
,,Děkuju za ošetření, Hermiono," řekl a naposledy chtěl na ni kouknout. Hermiona mezitím vstala a rychlým krokem k němu došla. Přitiskla ho zády ke dveřím, stoupla si na špičky a políbila ho, pouze krátce, ale s o to větší vroucností. Charlie ze sebe vydal spokojený sten, kterým ji prosil, aby se od něj neodtahovala. Dokonce ji chytil kolem pasu a snažil se ji u sebe držet. Hermiona se však z jeho (chabého) sevření vymanila. Položila mu ruku na hrudník na znamení, aby ji vyslyšel.
,,Přijdeš za mnou zítra?" zeptala se, ale hleděla přitom na podlahu. Nemohla se mu podívat do očí. Určitě by ho toužila znovu políbit, kdyby viděla, jak se na ni kouká. Charlie ji chytil za ruku.
,,Jistě. Cokoliv si přeješ." Poodešla stranou, ruce zkřížila na prsou, aby se chránila... Ale před čím?
,,Dobrou noc, Charlie," zašeptala.
,,Dobrou," řekl a odešel. Hermiona zavřela oči a modlila se ke všem bohům, aby jí poradili, co si má počít. Vše bylo tak zmatené. Když otevřela oči, slzy se jí rozkutálely po tváři.

Vstala brzy a vydala se do města. Celou noc přemýšlela. Ještě nikdy v životě neprobrala svůj život ze všech možných úhlů. Nedohodli se na přesném čase, takže Charlie mohl přijít kdykoliv. Hermiona tipovala, že se objeví někdy k večeru, ale pro jistotu ho očekávala neustále. Nakonec na dveře jejího pokoje zaklepal o půl šesté. Otevřela. ,,Páni," hlesl Charlie, když ji uviděl ve světle růžových šatech s malými bílými květy. ,,Tobě to sluší."
,,Chtěla jsem, aby byl dnešek výjimečný," přiznala smutně. ,,Posaď se, prosím." Charlie ji uposlechl. Sedl si na postel. Hermiona stála a trochu nervózně popocházela ze strany na stranu. Vypadala nešťastně a nesměle. Nakonec se zastavila a podívala se Charliemu zpříma do očí. ,,Myslíš si spoustu věcí o sobě, spoustu věcí o mně..." začala. ,,Ne všechny jsou pravdivé. Dlouho jsem o všem přemýšlela a došla jsem k určitému závěru. Místo toho, abych ti pouze říkala, že nemáš pravdu, ti musím ukázat, v čem nemáš pravdu."
,,Dobrá, poslouchám," hlesl Charlie opatrně. Bylo to možná iracionální, ale Charlie se příšerně bál, co bude následovat.
,,Říkal jsi, že mi nemáš co nabídnout. Mýlíš se. Máš spoustu vlastností, které se mi na mužích líbí. Tvůj smysl pro humor, tvá laskavost a skromnost, tvoje sečtělost, kterou nedáváš najevo žádným pozérským postojem. Líbí se mi, jak staromódní jsi, když jde o pocity. To souvisí i s tvou ctí, nikoho čestnějšího jsem za svůj život nepotkala. A tento názor jsem nezměnila ani poté, co jsem zjistila, jak jsi mi své city zatajoval," upozornila Hermiona se zdviženým ukazováčkem. ,,Pak jsi říkal, že jsou s tebou jen samé potíže. Pereš se a bojuješ za svou pravdu. To je sice lehkovážné, ale na druhou stranu statečné gesto." Hermiona sebrala ze stolu malou dárkovou taštičku a podala mu ji. Charlie z ní vyndal dopisní papír a kuličkové pero. Charlie překvapeně vzhlédl. ,,Byl jsi mi nablízku celé ty roky. Chci, abys mi byl nablízku nadále. Nemusíš mi psát básně, stačí mi pár slov o tom, jak se ti daří, jak se máš, jak se cítíš, o čem přemýšlíš. Nebo o tom, jak moc se ti v Rumunsku stýská." Charlie se mírně pousmál.
,,Dobře," slíbil a pak dodal: ,,Když už jsme načali téma Rumunsko... Zítra se tam vracím. Přijdeš se se mnou rozloučit?" Hermionu to oznámení zasáhlo víc než očekávala.
,,Tak brzy?" zašeptala zničeně.
,,Musím. Nemohl bych tady být. Nemohl bych na tebe přestat myslet, kdybys byla tak blízko." Hermiona došla k Charliemu, zatlačila na něj tak, aby si musel lehnout a obkročmo si na něj sedla. Sehnula se těsně k jeho rtům a políbila ho. Své ruce sevřela v pěsti a třímala v nich jeho košili. Chytil ji za boky a přetočil se s ní, takže skončila na zádech. Líbal ji vášnivě, ale v další vteřině se odtáhl a ztěžka oddechoval. ,,Tohle mi nedělej, Hermiono," požádal ji. ,,Takhle bych nedokázal už nikdy odejít."
,,Tak neodcházej," zažadonila a objala ho svýma nohama kolem pasu. Charlie se kousl do spodního rtu, aby se zebe nevydal jediný zvuk. Byl silnější než ona. Zvedl se. Nechal Hermionu ležet na posteli. Ten pohled na ni, jak tam leží v nádherných šatech s koleny od sebe, ho ničil. Proklínal se za to.
,,Prosím, přijď se se mnou zítra rozloučit," požádal ji znovu, natáhl se pro dárkovou taštičku a odešel.

Hermiona kráčela k Doupěti a zapřísahala se, že nebude plakat. Charlie stál venku. Jak ji uviděl, vyndal si ruce z kapes. Rozběhla se k němu a už za běhu brečela. Padla mu do náruče. Přivinul ji k sobě. Hlasitě vzlykala. Pak od Charlieho poodstoupila, otřela si slzy a pravila: ,,Chápu důvody, proč jsi mi nepověděl, co ke mně cítíš. A chci ty důvody vyvrátit. Už nebudeš muset pochybovat... o sobě, o mně a hlavně o nás. Já totiž myslím, že přišel čas. Ten správný čas, kdy budeme moct poznat, jací jsme. Chci, abys mě poznal a abys viděl, že vzhled u mě nikdy nehrál žádnou roli, protože jakmile si s někým rozumím, tak mě přitahuje, ať už vypadá jakkoliv. A ty máš dobře nakročeno... Díky všem těm vlastnostem, které jsem včera vyjmenovala... Nemůžu tě přemlouvat, ale..."
,,Hermiono," zarazil ji jemně Charlie. ,,Já se do Rumunska nevrátím. Zjistil jsem, že bez tebe nemůžu být. Vše, co jsi řekla, jsem si vzal k srdci. Takže, prosím, zapomeň na všechno, co bylo. Napravím to. Jen předstírej, že se nestalo nic z toho, co se stalo, ano?"
,,Chápu," pravila Hermiona. ,,Žádná historie..." Charlie pokýval hlavou, že přesně tak to myslel.
,,Hermiono, já..." Charlie se odmlčel a chvíli jen dýchal. ,,Rád bych tě někdy pozval ven. Třeba na skleničku. Já si totiž myslím, že bychom si mohli rozumět. A asi o tom ani nevíš, ale dlouho se mi líbíš a... Rád bych s tebou trávil víc času, abys mě poznala blíž. Ono se to nezdá, ale jsem super chlap."
Hermiona se znovu rozplakala, tentokrát dojatě. ,,Ráda s tebou půjdu na skleničku. Já nevím, jestli to víš, Charlie, ale vždycky jsem měla ráda typy mužů jako jsi ty."
Oba se zasmáli, i když Hermiona s uplakanou tváří.
,,Tímhle gestem jsi mě tak trochu předběhl," řekla, pak začala hledat v kabelce a podala Charliemu  balíček. Charlie ho otevřel. Byly to nové ponožky. ,,Nový začátek, souhlasíš? Bez lží, bez sebepodceňování, férově a čestně."
Charlie Hermionu objal. ,,Nový začátek."