S láskou, (R)on ✔️ Charmione

B

Charlie uslyšel slabé zaklepání. Když otevřel, nikdo přede dveřmi nebyl, ale na zemi ležel lístek. Vzal ho do ruky a otevřel ho.

Můj nejmilejší brácho,

odpusť mi. Prosím, prosím, smutně koukám.
Nechtěla jsem tě ranit. Samozřejmě nechci, abys mi nalhával, že je ve tvém životě všechno v pořádku. Protože vím, že není. Mrzí mě to.

Jsem tvoje sestra, mám tě nade všechno ráda. Proto to těžko zvládám, když jsi pesimistický. Bojím se totiž, že bys mohl mít pravdu. Vím, že jsi nejhodnější na světě a zasloužil by sis být šťastný. Mysli si o mě, že jsem blázen, ale já stále doufám, že se najde někdo, kdo nebude hledět na pitomý jizvy.

Protože kdybys neměl být šťastný ty, tak bych umřela žalem.
Já vím, já vím, ty to zvládáš sám. To je samozřejmě hrozně fajn a já tě za to obdivuju. Jen... Kdybys na všechno nemusel být sám, byla bych radši.

Ano. Jsem zamilovaná.  Jsem zamilovaná do Harryho Pottera. Jsem vděčná, že jsi mi nabídl, abychom si o tom popovídali. Jsem hloupá, že jsem tě tak odbyla a... asi jsem na tebe tak trochu i zaútočila. Jsem asi háklivá na mluvení o citech - pokud jde o moje city.

Mám tě moc ráda! Nezlob se!

Ginny

Charlie se pousmál. ,,Gin, ty jsi teda číslo," řekl si sám pro sebe.

Ginny si povídala s Hermionou v pokoji, když se ozvalo zaklepání. Šla otevřít Hermiona, protože doufala, že to bude Ron. Byla mírně zklamaná, když zjistila, že se za dveřmi nachází Charlie.
,,Ahoj," pozdravila ho. Charlie se usmál a pokývl hlavou, podal jí lísteček.
,,Předej to Ginny, prosím," řekl a odešel. Hermiona krátce pohlédla na papír, byl přeložený, takže viděla pouze: Mé nejmilejší sestřičce. Charlie měl jistější písmo než Ron, úhlednější, i když taky ne dokonalé.
,,Ginny," oslovila svou kamarádku. Ta mezitím vstala a došla k Hermioně.
,,Jo, já slyšela," ujistila ji a převzala vzkaz. Sedla si na postel a začetla se.

Drahá Ginny,
jsi ta nejlepší sestra, jakou jsem si jen mohl přát.
Nezlobím se na Tebe. Nedokázal bych se na Tebe zlobit, ani kdybys mi provedla něco skutečně špatného. Naše menší hádka nebyla nic hrozného. Vždyť to znáš - hašteření se lidé nevyhnou.
Ale samozřejmě se taky omlouvám. Nechtěl jsem mluvit o ,,mé záležitosti", protože mě to samotné pomyšlení bolí.
Opatruj se!
Mám Tě rád!!!
Charles Weasley

,,Co píše?" zeptala se Hermiona zvědavě. Ginny vzhlédla k důvodu Charlieho smutku a pousmála se.
,,Ale nic," hlesla a snažila se neznít příliš lítostivě. Nechtěla porovnávat Rona a Charlieho. Oba byli její bratři, oba měla ráda. Přesto... Trhla hlavou, aby zahnala tu myšlenku. To nebyla její věc. Nesměla nad tím uvažovat.

Hermiona došla do potemnělé zahrady a usadila se na lavičce. Zpovzdálí ji pozorovali Ron s Charliem. ,,Běž tam a říkej jen věty, které jsem ti vymyslel," zašeptal Charlie. Dal si s tím opravdu záležet. Vymyslel naprosto dokonalé věty - neotřelé, ale zároveň použitelné v jakékoliv situaci.
,,Já tam nejdu," špitl na oplátku Ron. Věděl, že neudělá jediný krok k Hermioně. Šíleně se bál.
,,To teda půjdeš," řekl Charlie a strčil do něj. Ron se rychle schoval zpátky za strom.
,,Ty to nechápeš," zasyčel šeptem. ,,Nemůžu za ní jít. Koukni se na ni. Copak ty bys s ní dokázal mluvit normálně?" Nad tím se Charlie skutečně zamyslel. Srdce se na vteřinu zastavilo pod tíhou smutku.
,,Chápu, co tím míníš, ale musíš za ní jít," odpověděl. Ron zavrtěl hlavou.
,,Charlie, já nejsem nijak chytrej, ani výmluvnej... A ona je," povzdechl si, ,,ta nejchytřejší holka, kterou znám. Kromě McGonagallový, nejspíš." Charlie se musel trochu zasmát.
,,Tvoje soustředění je stejný jako u akvarijní rybičky. No nic... Tak co máš teda v plánu? Budeme tady zírat, jak na tebe čeká? Chceš jí snad zlomit srdce?"
,,Lepší než ji zklamat svým blábolením," odvětil Ron upřímně. ,,Jak by mě mohla mít ráda, když se před ní chovám pitomě?"
,,Nevím, jak je to možný, ale ona tě má ráda. Takže už máš napůl vyhráno."
,,Nejsem vítěz," zašeptal zahanbeně Ron. Charlie svého bratra miloval. Tak moc ho miloval, že byl schopný přenášet kvůli němu hory a přeplavat oceány. A obětovat se.
,,Necháme ji odejít," začal Charlie, ,,mám plán B. Ten vyjde, neboj se." Poplácal mladšího bratra po rameni. ,,Zvítězíš, páč jsi dobrej chlap, Rone," ujistil ho.

Hermiona tam seděla ještě půl hodiny. Bylo bolestivé ji pozorovat. Chvíli i plakala. Pak se zvedla, bylo vidět, že nechce odcházet. Nakonec se však pomalým krokem vydala do Doupěte.

Charlie začal házet kamínky do prosklených dveří balkónu. Uprostřed dívčího pokoje se probudila Ginny a zahuhlala: ,,Co to je?"
Hermiona, která byla samozřejmě vzhůru, odvětila: ,,Promiň. Jdu to vyřešit. Spi dál."
,,Dobře. Dobrou," zamumlala Ginny a pokračovala ve spánku. Hermiona vylezla na balkón a šeptem se zeptala, kdo tam je.
,,To jsem já - tvá oběť," odpověděl Ron.
,,Oběť? Vždyť to já čekala v zahradě," pravila vyčítavě a očima pátrala ve tmě. Uviděla tmavou postavu stojící u stromu.
,,Za to se omlouvám. Nemohl jsem... za tebou... jít... Když jsem... ve tvé... přítomnosti... ztrácím... rozum."
,,Proto i teď mluvíš tak zvláštně pomalu?" opáčila Hermiona, ale už jemněji.
,,Moje slova... se stydí... doputovat... k tvému... doušku... pitomče... AU! K tvému... oušku."
,, Jenže to se potom stěží poslouchá příjemně," odvětila maličko nespokojeně Hermiona.
,,Vezmu to za tebe," špitl Charlie, který doposud radil Ronovi za stromem. Chňapl bratra za tričko a zatáhl ho do stínu. Vystoupil zpoza stromu. ,,Nesmíš z toho vinit mě. Vždyť má slova jsou nejistá kvůli tobě."
,,No vida, hned jsi řečnější," pochválila ho Hermiona. ,,Omlouvám se tobě i tvým slovům, nerada nikoho přivádím do rozpaků."
,,Já jsem v rozpacích rád. Kéž bys mě takhle rozechvívala stále," odpověděl Charlie směle.
,,Tak pojď blíž," požádala ho Hermiona.
,,Nemůžu. Tma skrývá můj strach. Rád jsem schovaný. Teprve teď můžu mluvit přímo."
,,Ano..." zamyslela se Hermiona. ,,Jako kdybych tvůj hlas dnes v noci slyšela poprvé."
,,A to jen díky masce noci můžu vyznat se ze svých bláznivých plánů, které s tebou mám..."
Hermiona si klekla, hlavu opřela o jednu příčku zábradlí. ,,Vyprávěj mi je," zažadonila.
,,Až se naše rty poprvé setkají, vtisknu ti do úst všechnu nevyslovenou lásku. Až se budu moct dotknout tvých vlasů, zapletu do nich tisíce vzkazů o mé věrnosti. Až tě budu držet za ruku, povedu tě a budu tě ochraňovat."
,,Polib mě," vydechla omámeně Hermiona. Charlie udělal krok blíž k ní, snad se taky na vteřinu nechal unést. Pak se ovšem zarazil.
,,Zavři oči," požádal ji. Když tak učinila, doběhl k Ronovi a vyměnil se s ním.
,,Vyšplhej po okapu," poradil mu tiše. Ron ho uposlechl, i když nijak elegantně při tom nevypadal. Šplhal za Hermionou jako opičák. Charlie se tomu musel usmát. Jeho úsměv však zmrzl, když se jejich rty potkaly. Musel odvrátit zrak. Svůj úkol splnil, teď už to bylo jen na těch dvou zamilovaných. Odešel.