Živý mezi mrtvými

Den první

,,Draco? Draco! Kde jsi?" V jednom okamžiku pevně svírám jeho dlaň, ve druhém je má dlaň prázdná, stejně jako srdce, když mé hlavě dojde situace. To se nemělo stát.

,,Beth!" Zakřičím na tmavovlasou dívku po mé levici, aspoň před okamžikem tam stála.

V jedné sekundě ji za ruku popadne nakažený a ve druhé vteřině jich je dalších deset a za jejího zoufalého křiku trhaji její maso.

Vše je automatické, namířím a pálím kolem sebe. Bude v autě. Musím se tam dostat.

,,Rone! Kde je?" Vyděšeně prohlížím všechny známé obličeje, ale on tu není.
,,Není s tebou?" Ani se nemusím na svého kamaráda podívat, slyším zoufalství v jeho hlase.
,,Musíme zpět." Už chytám kliku, když me zastavuje ruka Hermiony.

,,Ne Harry, určitě utekl, jestli otevřeš zemřem všichni." Má pravdu, ale já bych pro něj zemřel. Tahám za kliku, dveře se otevírají, Neville zběsile vyjíždí, z auta slítávají nakažení jako kusy masa, Lenka střílí do hlavy nakaženou ženu co mě drží za nohu, já jen zoufale pláču.
,,Najdeme ho!" Zašeptá směrem ke mě Fred.

,,Detektive Pottere, vítám vás, tohle je doktor Malfoy, bude vám po ruce. Kdyby jste cokoli chtěl víte kde mě najdete."  Kývl jsem na staršího muže na znamení souhlasu a stočil svoji pozornost k mladému lékaři. Byl asi stejně starý jako já, blonďaté vlasy uhlazené, jako kdyby každý vlas měl své místo, bílý plášť ho dělal ještě hubenějším a vyšším než ve skutečnosti byl.
,,Jsem Harry, jestli nevadí, že si budeme tykat." Nabídnul jsem mu ruku, kterou bez váhání přijal.
,,Draco, vadit mi to určitě nebude." Poprvé mě obdaroval jedním ze sta svých kouzelných úsměvů.

Dnes ulehám ke spánku poprvé bez tebe. Každá má myšlenka, každá buňka mého těla patří tobě.
Vydrž lásko, najdu tě.

První část je tady, děkuji za přečtení a budu ráda za každou reakci. Je to výzva i pro mě, tak snad se Vám tenhle svět bez kouzel bude libit.
Alex