Živý mezi mrtvými

Den třetí

Krajina ubíhá kolem mě. Nemůžu nic z toho vnímat. Nemůžu se na nic soustředit. Moji mysl paralizoval strach o tebe. Kde jsi? Co děláš? Jsi na živu? Co bych bez tebe dělal? Samé otázky a žádná odpověď. Potřebuji naději, že tě najdu. Potřebuji aspoň malinkou naději.

,,Zastavte!" Ron dupl na brzdy. Během okamžiku vystupuje z auta. Se zbraní v ruce ho následuji. Kolem silnice jsou pole a pár stromů. Právě tyhle stromy mohou skrývat nebezpečí. Nemůžeme přijít o nikoho dalšího.

,,Rone co se děje?" Hermiona je zmatená stejně jako já.
,,Koukej." Ukazuje na něco na stromě. Nejdřív nechápu, potom si všimnu šipky a nápisu medová farma, počkám D.M. žije. Dokázal to. Utekl.
,,Jedeme. Může to tu být už dva dny. Musí tam ještě být." Hrnu se k autu stejně jako všichni ostatní.

Ron startuje a znovu se vydáváme na cestu. Teď s jasným cílem. Frustrovaně si prohrábnu dlouhé vlasy. Už mi téměř spadají na ramena. Jedna se změn, se kterou Draco nesouhlasí. Stejně jako by se mu nelíbilo strniště na mých tvářích.  Hned jak tě najdu s tím něco udělám.

,,Tak to vypadá, že naše spolupráce končí." Usměje se na mě. Třetí ze sta jeho úsměvů.
,,Ano, ale pořád ti dlužím večeři, vzpomínáš?" S prosbou vepsanou v očích na něj upírám pohled.
,,Takže máš dnes večer něco v plánu?" Optá se téměř nesměle.
,,Ano, jdu na večeři s jedním krásným blonďákem."  Zasměju se.
,,Toho určitě vezmeš do té nové italské restaurace." Pozvedne obočí.
,,Řekněme v osm?" Zvednu koutek.
,,Budu se těšit Harry."
,, I já Draco." Vyprovázím ho dlouhým pohledem a nemohu si nevšimnout jak svůdně houpe boky. 

Dnes ulehám ke spánku potřetí bez tebe. Každá má myšlenka, každá buňka mého těla patří tobě.
Vydrž lásko, najdu tě.

Krásný večer, dnes trochu později, ale přeci. Co zatím říkáte? Líbí, nelíbí? Já si zatím povídku užívám, tak doufám že i vy. Budu ráda za komentář i váš nápad co zlepšit, co vynechat, co přidat. Nebojte se ozvat.
Alex