24 HOURS [BTS]

Tenth Hour | RM

14:21

Hodiny se vlekly nekonečným tempem, když nebylo nic, co by jej mohlo zaměstnat.

Poté, co se oba schovali v opuštěném skladišti, si byl celkem jistý, že nehrozí, aby se Jungkook v několika následujících minutách probral k životu. Provedl zběžnou prohlídku okolí. Z budovy vedly jen dva východy; ten, kterým se dostal dovnitř, a druhý napojený na prázdnou, zrovna tak sešlou budovu. Předpokládal, že v případě nouze by se tudy dalo utéct.

Těch několik oken, které budova měla, bylo důkladně zatlučeno prkny. Kdyby chtěl někdo prolézt tudy, bude mít dostatek času, aby vzal jeho přítomnost na vědomí a stihl narušitele odstranit.

Vyprázdnil zásobník své pistole a znovu náboje naskládal dovnitř. Bylo jich třináct, jako vždy. Vešly by se tam ještě další dva, ale Namjoon jejich počet udržoval takto schválně. Někteří tvrdili, že si tím jen zbytečně přivolává smůlu, on však na pověry nevěřil. Neexistuje žádná smůla, jen jeho vlastní chyby a selhání.

Jungkook se na zemi zavrtěl a zaškubal nohou. V mžiku stál nad ním jako sup kroužící nad svou obětí, která z posledních sil zápasila o každý další nádech. Smutně se pousmál, když si uvědomil, že přesně to on je. Sup. A Jungkookův čas na zemi se krátí.

Chlapec sebou znovu cuknul a z úst mu uniklo hlasité zasténání. „Ještě ne," zamumlal z neklidného spánku a vzápětí opět dodal to jméno: „Hoseok."

Ani tentokrát se neprobral.

Namjoon se znovu posadil, přesto však zůstal ostražitý. Svou nerozhodností si přidělává spoustu zbytečných problémů. Jestli jeho cíl zůstane v bezvědomí až do konce lhůty, co bude dělat? Nemohl ho zastřelit. Ne, dokud nezačne prosit. Ne, dokud ho neutvrdí v tom, že to, co dělá, je jedině správné.

Větší starosti mu však začal dělat V. Mladý agent sršel ambicemi, a to v tuto chvíli nebylo nic dobrého. Jistě, v Seoulu si za své nasazení nejspíš vyslouží poplácání po zádech, ale teď a tady mu byl jedině nevhod. Nejen, že tu někde pobíhá, také má možnost velice přesně zjistit, kde se Namjoon schovává.

Prsty si přejel po kódu na krku. Dřív nebo později mladíkovi začne být podivné, že se Namjoon několik hodin nehnul z místa. Byl by zklamaný, kdyby jej to nenapadlo. Pokusí se s ním spojit. Jakmile V najde bezvládného Jungkooka na podlaze, nebude mít, jak by vysvětlil své jednání. Pár hodin nato to bude on, kdo si vyslouží popravu za velezradu.

Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil. Problémy bude řešit, až na ně přijde. Teď má jiný úkol, a na ten se hodlá soustředit.

Obrátil zrak zpět k postavě naproti němu. Tentokrát se však jeho oči setkaly s druhým párem.

Jungkook na něj zíral s pootevřenou pusou a vytřeštěnýma očima, plně při vědomí.