6. Talent

103 8 5
                                    

Probudila jsem se a ostré paprsky zimního slunce mě uhodily do očí.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila, že ležím rozpláclá na posteli, ještě s oblečením ze včera. Po celém pokoji byl cítit mírný odér alkoholu a moje hlava trošku pulzovala.
Byla jsem vděčná, že jsem až tolik nepila, protože by to bylo mnohem horší, ale přesto jsem absolutně nebyla schopná vstát, mírně jsem zvedla hlavu a zamžourala na hodiny.
Bylo půl dvanácté a já slyšela, jak babička v kuchyni mlátí hrnci a nejspíš dělá oběd. Při pomyšlení na jídlo se mi vcelku zvedl žaludek, ale na druhou stranu jsem byla hladová.
S námahou jsem celá rozlámaná vylezla z postele a namířila si to rovnou do sprchy.
Jen co jsem zapla vodu, v hlavě mi začala hrát písnička a já věděla, že neodolám. Popadla jsem hlavici sprchy a začala zpívat.

The warden threw a party in the county jail

Broukala jsem a trochu se začala pohupovat.

The prison band was there and they began to wail
The band was jumpin' and the joint began to swing
You should've heard them knocked-out jailbirds sing

Po týhle části jsem už začala bláznit a divila jsem se, že jsem sebou v tý sprše nesekla.
Elvise Presleyho jsem vždycky milovala a tuhle jeho notoricky známou písničku jakbysmet.

Let's rock everybody, let's rock
Everybody in the whole cell block
Was dancin' to the Jailhouse Rock

Zpívala jsem dál a dál, než voda začala být studená.

Po mém pěveckém výkonu ve sprše jsem se rychle převlíkla a pomalu sešla dolů na jídlo.
"Ahoj babi, dědo." Usmála jsem se.
"Dobré ráno, holčičko." Řekl děda.
"Spíš skoro odpoledne." Zafuněla babička, když se shýbala k troubě a vyndavala jídlo.
Zakoulela jsem očima a posadila se ke stolu.
"Tak co, zítra už do školy, že?" Zakřenil se děda.
"No moc díky, že mi to připomínáš, jsem opravdu nadšená." Poznamenala jsem sarkasticky.
"No, holt už si těch radovánek měla dost, je načase zase zabrat a věnovat se studiu." Řekla babička, nandávajíc mi porci.
"Dneska večer,ale ještě mám plány, Collete mě pozvala na koncert jedný studentský kapely, prý jsou fakt dobrý." Zamumlala jsem s plnou pusou.
"Dobře, tvoje věc, že zítra snad ani nevstaneš." Utrousila babička.
"Neboj, nehodlám se tam opíjet, jenom si je poslechnu a přijdu co nejdřív." Ujistila jsem ji.

"Meghan dělej! Přijdeme pozdě!"
Ječela na mě z ulice Collete jako divá.
"Už jdu!" Křikla jsem letmo z okna a běžela rychle ven, až jsem málem zakopla o práh.
Už se stmívalo, pouliční lampy se rozsvěcely a z oblohy padaly maličké chomáčky sněhu.
Otřásla jsem se zimou a zachumlala se do kabátu, jak jen nejvíce to šlo.
"Teď je štěstí, že nestíháme, aspoň přidáme a já se tu někde nesložim jako hrouda ledu." Ucedila jsem skrz zaťaté zuby.
"Já bych přesto byla radši kdybysme stíhali, už pojď konečně!" Zatáhla mě Collete za ruku a vlekla mě směrem ke klubu, kde kluci hrají.
Zhruba za několik minut jsme se ocitli na místě a já už rychle spěchala do tepla. Vrazila jsem do dveří a vzápětí do mě uhodila příjemná vlna tepla.
Pomalu jsem "rozmrzala" a cítila jak mi úplně hoří tváře.
Skvělý, budu tu jako rajče.
Konečně jsem se více porozhlédla, abych věděla, kde vůbec jsem.
Už na první pohled mě udivilo jak moc lidí tu je. Upřímně jsem to nečekala.
"Páni, asi jsou fakt dobří." Řekla jsem udiveně směrem ke Collete, která ze sebe oklepávala sníh.
"Tys snad pochybovala? Říkala jsem ti, že jsou úchvatný a nepřeháněla jsem. A co teprve, až je uslyšíš." Broukla nadšeně.
"Honem, procpeme se víc dopředu."
Znovu mě popadla za ruku, táhla mě dopředu a já myslela, že mi ta ruka, už asi upadne.
Nakonec jsme se nějakým způsobem probojovaly skrz dav a byly vepředu u malého osvětleného pódia.
Nikdy jsem doteď na žádném koncertě nebyla, i když nevím jestli se tohle dá vůbec považovat za koncert. Spíš takové vystoupení. Ale i tak jsem se začala šíleně těšit, když jsem uviděla jak na pódium přišli Roger, Brian a Tim.
Koukla jsem se na rozjařeného Rogera  a vzpomněla si, co se dělo včera u Clauda. Bylo mi trochu trapně a byla jsem ráda, že nedošlo k něčemu víc, jinak by mi ty tváře už asi definitivně shořely studem.
Roger zachytil můj pohled, kývnul na mě a zamával mi s paličkama v ruce.
Kývla jsem zpátky a rychle jsem odvrátila pohled.
Tim mezitím došel k mikrofonu.
"Ahoj lidi, ani nevíte jak jsme rádi, že je vás tu dneska tolik a že vás pořád ještě bavíme, jste skvělí!" Pronesl Tim a dav mu na to vzrušeně zahalekal.
"Rádi bysme teda dneska začali tou vaší oblíbenou. Doin' all right."
Všichni lidi včetně Collete zajásali a kluci začali hrát.

A Star Is Born | Freddie MercuryKde žijí příběhy. Začni objevovat