Unavená dívka,
jen tak v koutě sedí.
Ukládá se ke spánku,
ze kterého se už neprobudí.
Mráz zarývá se do kostí,
i přes všechnu látku.
Jela jen za známostí,
už však nikdy ji neuvidí.
Vánice sněhu všude kolem,
ledové prsty se k ní sápou.
I když možní zachránci,
už ve sněhu k ní tápou.
Sedí tam už mnoho dní,
bez jídla a bez vody.
Ví, že pomalu tu zetlí,
a červi kosti rozloží.
ČTEŠ
Desperate Girls
PoezieKdyž černá zdá se světlá... Když bolest zdá se uvolňující... Když jako jediná možnost zdá se vzdát to... ⚠️Motivy sebevraždy a násilí⚠️
