Dobrodružství s Undertalem [DOKONČENO]

Sen

Ano, opravdu se vám to nezdá, já napsala další díl. Abych řekla pravdu, byla jsem líná. Možná to bylo aji kvůli učení, sboru, různým soutěžím, ale hlavní důvod byla ta příšerná lenost. Teď se budu snažit vydávat příběhy i obrázky častěji, ale neočekávejte každý druhý den další díl. Děkuji za pochopení a užijte si tento rakovinotvorný díl.

Pohled mé osoby:

Zjistila jsem, že to tak nějak fungovalo. Sice ta powerbanka vypadala trochu jinak než jsem si myslela, ale musela jsem doufat, že mi to nějakou chvíli vydrží. Všichni jsme už byli po večeři a tak nás napadlo, že je čas jít pomalu spát. Já ležela ve svém stanu a přemýšlela nad tím co říkal Toby. Takže sem dokážu bez rozmýšlení  někoho přitáhnout. V tom případě jsem se to musela nějak naučit ovládat, jinak by jsme byli ve velkém nebezpečí. Nějak jsem po dlouhé době ušla a ponořila se do světa snů.

Ve snu:

Kolem mě se nacházelo bílo, jako bych byla v nebi. Najednou se přede mnou objevil táta. Osoba, na které mi vždy záleželo.

Já:"T-tati????
Jsi t-to ty?????"

Táta:"A kdo jiný než tvůj otec by to měl být??"

Já:Začnu brečet a běžím za tátou pro objetí.
"Tohle je jenom sen, že ano???"

Táta:"Ano, ale nemusíš se o mě bát."

Já:"P-počkat... Co????"

Táta:"Už dlouho tady s tebou nebudu."

Já:"Jak to myslíš????"

Táta:"Musím z tohoto světa odejít, jelikož jsem už na konci svého života."

Já:"Ty um-míráš?????"

Táta:"Jo."

Já:"To nesmíš!!!!!
Nikoho jiného kromě mamky nemám......"

Táta:"Máš tu přece ostatní."

Já:"Já vím, ale ty jsi můj otec."

Táta:"A taky tvým otcem zůstanu, jen nebudu s tebou.
Samozřejmě tě ale budu hlídat tam ze shora."

Já:"Ale co když na mě zapomeneš a už se mnou nebudeš????"

Táta:"Já na tebe nikdy nezapomenu a i kdyby ano, tak budu vždycky ve tvém srdci." Ukáže na mojí hruď.

Naposledy jsem se s ním objala a táta se začal proměňovat v prach.

Já:"C-co se to s tebou děje?!?!"

Táta:"Umírám, pozdravuj ode mě mamku jo??"

Já:"Ne!!!
Ty jí to řekneš sám a navíc až budeš dostatečně starý, nesmíš zemřít takhle brzo!!!!!"

Táta:"Uvidíme se později."

V tu chvilku se rozpadl a jeho prach odletěl neznámo kam. Slzy se mi vytlačily z očí a já upadla do beznaděje.
Nějakou dobu jsem brečela a najednou se přede mnou zjevil Error, ale né sám. Byl tam s ním taky Sans, ale celý od černé hmoty a s chapadly na zádech. Vypadal jak ropná skvrna, to byla jediná přezdívka, která mě v tu chvíli napadla.

Já:"Co vy kazíte tuhle smutnou chvíli. To mi chcete ublížit ještě víc??"

Error:"Jen jsem ti přišel říct, že ti vyhlašuji válku."

Já:"1. Jak jsi se sem dostal??
2. Proč by jsi mi to říkal, když mě totálně nesnášíš??
A 3. Jak se jmenuje ta ropná skvrna???"

Ropná skvrna:"Hej!!!!"

Error:"To je dobrá přezdívka, takhle ti budu taky říkat.
Jinak, dostal jsem se sem díky ropné skvrně a říkám ti to, aby jsi se připravila, jelikož by to jinak nebylo férové."

Já:"Neříkej že jsi někdy férový byl."

Error:"Být tebou, tak jsem sticha, jinak budeš o duši kratší."

Ropná skvrná:"Nemá to být jen tak náhodou o hlavu kratší????"

Error:"Buď sticha!!!!!!!!!!"

Začali se tak nějak dohadovat a já se tedy pokusila využít příležitost. Přicupitala jsem k Ropné skvrně a silou ji bouchla do zad(Vím že Ropná skvrna se spíš hodí na holku, ale prostě mu tak chvilku budu říkat, takže mě omluvte, že na něho budu mluvit jak k holce.). Ubralo mu to 1 HP, čemuž se nedalo divit.

Ropná skvrna:"O CO SE JAKO SNAŽÍŠ?!?!"

A co se stalo????
Tím svým chapadlem co měl na zádech mě propíchl.
Skrz na skrz.

V realitě:

Ihned na to jsem se probudila s příšernou bolestí v hrudníku. Ani dýchat jsem skoro nemohla. Vedle mě seděl Sans, který na mě nevěřícně kouká.

Sans:"Jsi v pořádku????"

Já:"A-asi j-jo....."

Sans:"Noční můra???"

Já:"Co???
N-ne, jen jsem z toho horka vyhodila peřinu ze stanu."

Sans:"Moc dobře lhát neumíš. Co se ti zdálo.😑"

Já:"To jde na mně tak moc poznat????"

Sans:"Abych řekl pravdu, tak až moc dobře.😊"

Já:"No dobrá...........
Prostěsemizdálotožemizemřeltátaažesetamobjevilamenšíropnáskvrnakteráměnáslednězabila."

Sans:"Z toho jsem toho teda pochopil o čem to bylo, řekni mi to ještě jednou a pomaleji."

Já:"Ok.........(Prostě jsem mu to celé řekla, mně se to tu nechce znovu vypisovat.😂)"

Sans:"Aha???"
Takže ty mi chceš říct, že tvůj otec je asi opravdu mrtvý???"

Já:"No vypadá to tak, ale to jen kvůli snu nemůžu soudit." Steče mi slza.

Sans:Obejme mě."Upřímnou soustrast..."

Takhle jsme vydrželi asi pět minut, kdy jsem si řekla, že by jsem měla jít ještě na chvíli spát.

Já:"Sansi, půjdu se ještě na chvíli vyspat."

Sans:"Dobře, ale kdyby něco, tak jsem vedle ve stanu."

Po tomhle jsem už v klidu a bez problémů  usnula.

Pohled Sanse:

Jak jsem odešel zpět do svého stanu, kde už na mě čekal Papy, tak jsem si lehl a chtěl jít dál spát. Jenže Papy se mě začal vyptávat.

Papyrus:"KDE JSI BYL TAKHLE POZDĚ??"

Já:"Byl jsem u El. Zdála se jí totiž noční můra."

Papyrus:"AHA, TO JSI HODNÝ ŽE JSI ZA NÍ PŘIŠEL. TY JI MÁŠ ASI HODNĚ MOC RÁD, ŽE ANO???"

Já:"Heh, no vypadá to že ano.😉"

Papyrus:"MĚL BY JSI JI ŘÍCT CO K NÍ CÍTÍŠ.

Já:"Nevím zda je to dobrý nápad."

Papyrus:"ALE NEBOJ, JE TO ÚŽASNÝ NÁPAD, JEN SE MUSÍŠ DOBŘE VYSPAT, TAKŽE DOBROU NOC."

Já:"Tak dobrou Papy."

Do chvilky jsem skočil do dalšího snu, který již nedoprovázel pláč El. Byl jsem rád, že se jí nic špatného v tu chvilku nezdálo.

Pohled Papyruse:

ŘEKL JSEM SANSOVI, ŽE MU S RADOSTÍ POMŮŽU, JAK ŘÍCT EL CO K NÍ CÍTÍ. JE TO MŮJ BRATR, MUSÍM MU POMOC. PO CHVILCE JSEM ZASE USNUL A PŘEMÝŠLEL JAK MU POMOC.

Pokračování příště:

Přeji krásné sny mí Undertalovci.