~ Spojení? ~ [RANDY FF CZ] (prozatím ukončeno, nedopsáno)

~ Tak jako každý den ~

Andy

Už zase jsem zaslechl tu otravnou věc, která mě budila z mého spánku a tím mi ,,říkala'', že je tu to, co ze srdce nesnáším. Škola. Sama ohledně škola skrz učení mi nevadí, ne že by mě to bavilo, ale spíš kvůli lidem tam nechci chodit.

Po pár minutách co zazvonil budík jsem se zvedl z postele a vydal se do koupelny, kde jsem si opláchl obličej, umyl zuby a pokusil se udělat něco s vlasama. Dal jsem si rychlou sprchu a poté jsem ze skříně naproti mojí postele vytáhl černé uplé jeansy, bílé tričko a na to červenou mikinu, natolik velkou, aby schovala moji postavu, za kterou mě všichni šikanují. Říkají mi, že jsem tlustý a hnusný, a já kvůli všem těm posměškům v poslední době shodil asi 20kg. Sice mi lezou žebra a skoro všechny kosti, nenosím ale žádné oblečení, které by mohlo nějak ukázat moji postavu. Dlouhé rukávy taky nosím pořád, protože to je jediný způsob jak schovat na rukou to, co nechci aby svět viděl.

Mamka o jizvách a o šikaně neví, i když si párkrát všimla, že mám monokl nebo roztržený ret, vždy jsem jí řekl, že jsem spadl nebo si to udělal sám, a ona tomu bohužel věřila. V práci tráví hodně času už od rána, takže když odcházím do školy, není doma, a já se aspoň nemusím vymlouvat, proč nesnídám. Domů přichází večer, kdy mě nehlídá jestli něco jím, protože bere v potaz to, že mi je 18 a dokážu se o sebe postarat sám. Ne že by mě neměla ráda a že by mě zanedbávala, jen celý její život pohltila práce, ano, je workoholik.

Ráno si beru tašku, obouvám si svoje vans boty, beru klíče, telefon a sluchátka a vyrážím do školy, kam se mi vůbec nechce. Do školy to mám pěšky asi 10 minut, takže nejezdím autobusem.  Bohužel ke škole přicházím druhou stranou než všichni ostatní, takže si právě tady na mě vždycky počká Zach a jeho parta, ve které jsou bohužel i moji bývalí dva kamarádi. Dneska tady ale nikdo není, což mi přijde podezřelé, ale na druhou stranu jsem rád a hned se připojuji k ostatním žákům kteří míří směr velké vchodové dveře do školy. Procházím chodbami a mířím ke svojí skřínce s číslem 147. Kam si dám sešity které nepotřebuju, chystám se zavřít skřínku a odejít, jenže v tu chvíli se tam objeví oni, bohužel. 

,,Ale ale, koho pakto tu máme, že by našeho Andyho?'' ,,Už ses nemohl dočkat až nás zase po víkendu uvidíš co?'' zeptá se mě a já sklopím oči a neodpovídám, čekám, že mi vrazí aspoň facku, protože na chodbě už nikdo jiný kromě nás není, protože už zvonilo. Ale on se místo toho nahne blíž ke mě a řekne blízko mého ucha. ,,Mlčení znamená souhlas, viď?'' Já ale svůj pohled stále upíral do země a neměl jsem v úmyslu se na něj podívat. Takhle stál ještě chvíli a pak všichni odešli. Nechápal jsem to, nic mi neudělali, ještě víc se bojím je potkám odpoledne, snad si na mě za školou nepočkají. Tyhle myšlenky se mi honily v hlavě po cestě do třídy, kde jsem věděl, že budu mít pozdní příchod a matikář nebude spokojený. Vešel jsem do třídy, která se na mě podívala, a hned jak zjistila, že jsem to jenom já, zase sklopila oči a všichni se věnovali buď svým sešitům nebo telefonům. ,,Fowler? Zase pozdní příchod? Jaký k tomu máte důvod?'' řekl mi naštvaný matikář, kterého nemá nikdo v lásce. ,,Omlouvám se pane učiteli, ale zaspal jsem, už se to nebude opakovat'', řekl jsem mu a šel jsem se posadit na moje místo v předposlední lavici.

Rye

Crrrrr!! Ježiš, zase ten otravný budík, řekl jsem větu která se opakuje každé ráno když mám jít do školy. Vzal jsem telefon a chvíli projížděl sociální sítě. Po chvilce mě to přestalo bavit a rozhodl jsem se udělat ranní hygienu. Vyšel jsem jsem z koupelny s ručníkem kolem pasu a začal jsem se hrabat v mojí dost chaotické skříni s oblečením, ze které jsem vytáhl černé džíny a modrou mikinu. Oblékl jsem se a šel si dát něco rychlého k snídani, protože už jako obvykle nestíhám. Dal jsem si jugurt a rychle se šel obouvat. Vzal jsem batoh, klíče, telefon a sluchátka a co nejrychleji jsem vyrazil. Školu mám naštěstí blízko, díky bohu. 

Když jsem vcházel do školy, zase se na mě všichni začali otáčet, hlavně holky. Jo, všichni mě znají, a to jenom kvůli tomu, že mají naši peníze. Ale já si tu pozornost nežádám, nejradši bych byl na škole ten student, který má svoje pravé kamarády třeba dva a není stále středem pozornosti. Všichni kluci chtějí abych byl něma v partě, ale já nemám tu potřebu se k nim připojit. Všechny holky si zase šeptají když kolem nich procházím, myslí si že je neslyším a pořád na mě koukají.  Chodil jsem s jednou holkou, Meghan se jmenovala. V té době kdy jsme se seznámili to byla super holčina, byli jsme spolu 1 rok, jenže jak se kolem mě začaly motat všechny ostatní holky, začala strašně žárlit, přitom neměla důvod, žádnou jinou jsem nechtěl, jenže, aby mi to oplatila tak se z ní se začala stávat namyšlená a panovačná děvka, která začala spát s každým na škole, a připojila se do klubu největších pipin a královen školy. Od té doby co jsme se rozešli nemám o žádnou z nich zájem, stejně by mě využívaly stejně jako ona jenom kvůli penězům.

Konečně jsem došel až ke svojí skřínce, která má číslo 268, kde jsem si dal věci které nepotřebuju, a vzal si učebnice na první hodinu, kterou byla fyzika, no to si děláte srandu? Jak mám asi první hodinu v pondělí mít náladu na fyziku a na tu strašnou učitelku? Tohle všechno jsem si říkal, než jsem došel do učebny fyziky v druhém patře. Hned co jsem vstoupil do učebny, zase na mě spadly všechny pohledy mích spolužáků, a já se s otráveným pohledem přesunul do poslední lavice u okna, kde sedím. Ani jsem si nestihl sednou a vytáhnout telefon, už u mě byla Meghan a její parta namyšlených holek, který mě taky pořád nabalujou. ,,Ryene?, nechceš mě někam odpoledne s holkama náhodou pozvat?, třeba do kavárny?'' zeptala se a ještě víc se ke mě přiblížila. No co říkám, všechny zajímají jenom peníze, řekl jsem si pro sebe. ,,Ne, nechci. Mám trénink až do sedmi. Můžete se pozvat samy. Odpověděl jsem jí. Ona mi nejspíš chtěla něco oprskle odpovědět, ale nestihla to, protože do třídy už se přihnala naše učitelka fyziky. Jednou jí fakt děkuju, že přišla dřív, jinak bych tady musel poslouchat Meghan a ty její kecy.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ahoj, vítám vás u nové kapitoly. Teď už u první pořádné. Doufám že se vám líbila. A že se brzo uvidíme u nové. Zatím se mějte. Anet♥