~ Spojení? ~ [RANDY FF CZ] (prozatím ukončeno, nedopsáno)

~ Co jsi to řekl?! ~

Rye:

Poté, co jsem odešel z pokoje s trochu provinilým pocitem, že jsem tam Andyho nechal, došel jsem na pokoj 23, kde měla být párty. Když jsem přicházel, poznal jsem, že jsem správně kvůli hluku, který se ozýval. Vešel jsem dovnitř, i když to znamenalo prorvat se skupinkami lidí, většinou holek, které na mě koukaly stejně jako Meghan, a dostat se nějak k Masonovi. Po chvíli hledání, kdy mi všichni co tu byli, s červenými kelímky v rukou připadali stejní jsem ho našel. Sedel nejspíš v obýváku na sedačkách s dalšími dvěma kluky a holkou. ,,Čau Ryei, trochu jsem si myslel že nepřijde, ale jsem rád že jsi tady.'' ,, Jo promiň, trochu jsem se zdržel.''odpověděl jsem bez zmínění důvodu zdržení. ,,Tohle je Rye. Ryei tohle je Thomas, Jack a Mia.'' Představil mě a pro mě tři neznámé osoby, které byly nejspíš jeho kamarádi. 

Všichni vypadali v pohodě. Thomas byl vysoký, hubený kluk s černýma vlasama, vedle něj o poznání nižší brunet Jack a jako poslední byla Mia. Holka s tmavýma vlasama a s průzračně modrýma očima. Byla hezká, a asi jako jediná se na mě nekoukala jako ostatní, ale v ničem mě nepřitahovala. Po seznámení jsme si všichni sedli na sedačky a začli si povídat. Mia se mi i přes to, že jsme se znali jen pár minut svěřila s tím, že je bisexuálka, a že má přítelkyni. Celou dobu mi to leželo v hlavě a nutilo mě to nad tím přemýšlet. O tom jak se nestydí mluvit o tom a že se nestydí za to kým je. Pak mi došlo proč se na mě kouká jinak než ostatní holky.

Poté jsme si začali povídat o všem možném, říkal jsem si škoda, že tu taky není Andy, mohly bysme být všichni spolu. Už po prvním seznámení s nimi jsem poznal, že bych se s nimi chtěl bavit dál, protože popravdě, jsou to po dlouhé době lidi, se kterýma vycházím, nebo spíše oni vychází semnou. Jenže v tom nás z naší konverzace vyrušil pro mě neznámej kluk společně s třema dalšíma lidma. ,,Takže ty se bavíš s buznou jo?'' řekl hnědovlasý kluk a skupinka lidí co s ním přišla se tomu začli smát.  ,,Co?'', zaptám se a podívám se na něj nechápajícím pohledem. ,,Nedělej blbýho, moc dobře víš že ten blonďák, kterej tady dneska není je teplej.'' Andy, pomyslel jsem hned když řekl blonďák, ale radši jsem jeho jméno neřekl nahlas. ,,A proč si to jako myslíš?'' zeptal jsem se a pokoušel jsem se zachovat chladnou hlavu. ,,Stačí se podívat a vidíš.'' ,,Tak hele, i kdyby se mu líbili kluci nebo ne, je to jeho věc a tobě to může být úplně uprdele.'' řekl jsem s poměrně výhružným tónem v hlase a stoupl si ze sedačky před něj. Můj zvýšený hlas přilákal pozornost dalších lidí, takže už se našemu rozhovoru nevěnovali jen jeho kamarádi, Mason, Thomas, Jack a Mia, ale taky pro mě cizí lidé. 

,,Alee, takže buzna chrání buznu, no to bych do tebe teda neřek.'' tohle byla poslední věta, která mě vyprovokovala k tomu, co jsem udělal. Popadl jsem ho za tričko a pak už to jelo. Pěst sem, pěst tam. On se mě taky pokoušel udeřit, i když jsem nad ním měl převahu. Kdyby nás ale nerozdělili učitelé, kteří se tam nemám tušení jak zjevili, bůh ví jak by to skončilo. Já z toho vyvázl lépe, měl jsem jen roztržené levé obočí a tekla mi krev z nosu. On na tom byl ale o poznání hůř, protože se mu začínal tvořit monokl na pravým oku, roztržené obočí měl taky, jen pravé a nejspíš zlomený nos, protože se za něj držel. Potom už si nic nepamatuju, nevím jestli jsem usnul, nebo spíš omdlel. 

Andy:

Bylo asi půl dvanácté večer, když mě někdo přišel vzbudit. Až po chvíli jsem si uvědomil, že je to učitelka, a že mi říká, že jestli chci, můžu jít za Ryem na ošetřovnu. Na ošetřovnu? Co? proč na ošetřovnu? Tohle byly otázky, které jsem si kladl. I bez toho, abych věděl co se Ryeovi stalo, nebo proč je na ošetřovně, vydal jsem se ospalý, v pyžamu s učitelkou na ošetřovnu, kam mě zavedla, protože sem neměl jediný tušení, kde to je. Poté co jsme dorazili, učitelka mi ukázala kde má být Rye a kam mám dojít. Byla to místnost s lůžky, které byly všechny prázdné, až na to kde ležel Rye, a taky na ještě jedno. Lůžka byla oddělena závěsem, i když byly na druhé straně místnosti, a když jsem procházel kolem toho kluka směrem k Ryeovi, uviděl jsem někoho, koho si můj mozek z části vybavoval. Nebyl jsem si jistý kdo přesně to je, ale jedna věc ve které jsem si byl jistý byla to, že jsem ho viděl s Nikosem, což opravdu nevěstilo nic dobrého. 

Poté jsem došel k lůžku, které bylo na druhé straně místnosti, kde ležel Rye. Neměl jsem tušení co se stalo, ale viděl jsem na jeho obličeji  monokl  zašité obočí, což nasvědčovalo, že se nejspíš rval. Když mě i on zaregistroval, viděl jsem napůl usměvavý ale napůl skleslý výraz. Naznačil mi ať si sednu, a protože tu nebyla žádná stolička, jedinou možností byla jeho postel. On se proto trochu odsunul, aby mi udělal místo a já si sedl. ,,Ryei, proč si se pral, nebo proč máš obličej v takovém stavu a jsi tady na ošetřovně?'' zeptal jsem se ho a podíval se na něj. ,,No-o Andy, je to blbý takhle říkat, ale seděl jsem s Masonem a s ostatníma, kecali jsme a pak za náma přišel ten kluk, co leží tam vepředu s tou svojí skupinkou a začal mít blbý keci na tvoji osobu.'',,Jaký keci?'' zeptal jsem se trochu nervózně. ,,Začal říkat věci jako že se bavím s buznou, a že je na tobě vidět že se ti líbí kluci, no a mě přitom jak tě takhle pomlouval ruply nervy tak sem mu to trochu vrátil.'' 

Potom co mi to řekl, nevěděl jsem jestli jsem víc naštvanej, smutnej, zmatenej a nebo se mi chce brečet. Ten kluk se musel na 100% znát s Nikosem, pomyslel jsem si, protože nikdo jiný kromě Nikose nevěděl že se mi lbí kluci, i když potom to všude roznesl, takže je možné vlastně cokoliv. ,,No-o tak teď už to víš, já-á nechtěl jsem ti to říkat, protože sem se bál že bys byl jak ostatní a přestal se se mnou bavit, ale jsem.. no prostě jsem na kluky. Chvíli nic neříkal, což mě děsilo ale poté jsem ucítil jak se ke mě nahnul a obejmul mě. Nic ani jeden z nás neříkal, za což jsem byl rád. Byl jsem rád, že nemusím víc říkat o tom, jak se cítím nebo co si myslím. ,,Andy, proč si myslíš že bych se s tebou měl přestat bavit?'' řekl mi Rye poté, co jsme se oddělili. ,,No kvůli tomu, že se mi líbí kluci.'' řekl jsem a svůj pohled obrátil na své ruce, které se mi trochu třásly kvůli tomu, že jsem nevěděl jakou odpověď mám od Rye čekat. Ještě předtím, než mi odpověděl, chytil mě za ruce, čímž mě donutil obrátil svůj pohled k němu. ,,Andy, ať se ti líbí holky nebo kluci, nijak to neovlivní tebe jako člověka, a není to už vůbec důvod proto, abych se s tebou přestal bavit.'' Potom co mi to řekl, zmohl jsem se jen na upřímný úsměv. ,,Úsměv ti sluší''. řekl a já i bez toho abych se viděl, byl jsem si jistý že jsem červený jak rajče. ,,Dlouho mi ho nikdo nevykouzlil, a hlavně ten upřímnej, to se jen tak někomu nepovede''. 

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ahoj, vítám vás znovu u další kapitoly. Zas a znovu se omlouvám, že se vydání téhle kapitoly prodloužilo, i přes to, že jsem ji měla vymyšlenou, furt se mi nenabízel čas ji dát dohromady, ale konečně se mi to povedlo. Může za to škola, která mi poslední dobou dává dost zabrat, no jo, deváťáci ví, a taky moje lenost, která se čas od času taky objeví. Doufám, že se vám ale dnešní kapitola líbila, budu ráda za každou * a komentář. Doufám že se uvidíme i u další. Mějte se hezky, Vaše Anet♥