~ Spojení? ~ [RANDY FF CZ] (prozatím ukončeno, nedopsáno)

~ První setkání ~

(Nechci to zbytečně protahovat, takže skoro celé úterý přeskočíme)

Pohled třetí osoby:

U Rye to byl normální školní den a Andy s mamkou zařizovali věci ohledně stěhování. Stěhováci přijeli v 16:00 a naložili všechen nábytek. Andy s mamkou v 17:00 opustili jejich dosavadní dům a nasedli do auta, které bylo naložené taškami.

Andy

V 17:00 jsme s mamkou nastoupili do auta, kam jsem si sebou vzal telefon se sluchátkama, aby mi cesta rychleji utekla. Po 3 hodinách jsme dorazili k našemu novému domu, který se nachází v klidné čísti Londýna a zároveň kousek od města a od školy. 

Stěhováci dorazili před námi a už vybalovali všechny věci a nosili je to předsíně a zároveň do volného prostoru mezi kuchyní a obývákem. S mamkou jsme si šli mezitím prohlédnout celý dům. Dole se nachází koupelna spojená s mamčinou ložnicí, kuchyň propojená s obývákem. Nahoře je můj pokoj, který je o poznání větší než můj předešlý, za což jsem dost rád a koupelna vedle něj také. Nyní se u mě nahoře nacházela postel, skříně a poličky, které byly ale rozložené a zabalené v krabicích. V rohu pod oknem byly krabice, tašky a kufry. V 20:00 se mi už nechtěl všechen nábytek přesouvat, takže jsem se rozhodl , že to udělám zítra po škole. Zařízená tekoucí voda v koupelně mi umožňovala dát si po dlouhé cestě autem sprchu.  Po sprše jsem si umyl zuby, převlékl jsem se do velkého trička a čistých boxerek a šel jsem si lehnout. Usnul jsem asi v 22:00 protože jsem byl docela unavený. 

Ráno:

Vzbudil mě budík v 7:30, který mi oznamoval začátek prvního dne na nové škole. Vyučování sice začíná až v 9:00, já chci jít ale do školy tak, abych se do ředitelny stihl dostavit kolem 8:30, kde mi mají být přiděleny učebnice, klíče a nějaké informace ohledně rozvrhu. Vylezl jsem z postele a vydal jsem se do své ještě neúplně nezařízené koupelny, kde jsem si dal sprchu, vyčistil jsem si zuby a nějak zkrotil svoje vlasy, který mi trčely úplně všude. Poté jsem přešel ke kufru, kde jsem se začal přehrabovat v oblečení, které nebylo nijak uspořádané. Vyhrabal jsem černé jeansy a k nim jsem si vzal světle modrou mikinu. Přes rameno jsem hodil svou prázdnou tašku, ve které jsem měl jen pár tužek a propisek a vydal jsem se dolů do kuchyně, kde jsem se napil džusu. Poté jsem se vydal do předsíně, kde jsem si obul boty, vzal telefon, klíče a zamířil jsem v 8:20 vstříc nové škole. 

Školu mám jen deset minut od domu, takže jsem zanedlouho zpozoroval, jak se schází víc a víc studentů. Najednou jsem se ocitl v davu studentů, kteří s otrávenými výrazy na tváří mířili do hlavní budovy. Vešel jsem společně s nimi a ocitl jsem se u skříněk. Problém byl, že se mám pro klíče zastavit do ředitelny. Jenže jsem neměl nejmenší tušení kde je. Proto jsem se rozhodl oslovit mile vypadající brunetku u skříněk. 

,,Ahoj. Můžu se prosím zeptat, kde je tady ředitelna? Jsem tu nový a nevyznám se tu zatím''. 

,,Ahoj, jasně. Půjdeš o patro víš a zahneš doleva a úplně na konci chodby, to poznáš''. Řekla mile a usmála se. ,,Jinak jsem Rose, ráda tě poznávám'', představila se. ,,Já tebe taky, jsem Andy''.  představil jsem se nazpět a ona mě na krátko objala. Takhle mě nikdy nikdo neobejmul, sám od sebe, s radostí a úsměvem na tváři, pomyslel jsem si a proto jsem nijak nezareagoval. Ona se po chvíli odtáhl a řekla. ,,Promiň, co mě to napadlo, vlastně se známe ani ne 2 minuty a já tě tady už objímám''. ,,Mě to nevadí, jen mě to zaskočilo''.  odpověděl jsem ,,Tebe tahle nikdo neobjímá?'', překvapeně se  zeptala . ,,No, když nepočítám mamku tak ne, ale řeknu ti jedno, je to hezkej pocit, řekl jsem a objal si nazpátek. Po chvilce jsme se odtáhli a vyměnili si úsměv na tváři. Je milá a vypadá přátelsky, pomyslel jsem si. Musí být dobrá kamarádka. ,,Promiň, ale už musím, určitě se ale uvidíme na nějaké hodině''. Řekla a vydala se druhým směrem chodby. Já jsem zamířil podle jejich instrukcí do ředitelny. 

Rye

Ráno mě opět vzbudil budík, který svým nepříjemným zvukem pro mé uši a halvu oznamoval nový den. Ještě chvíli jsem se povaloval v posteli s telefonem v ruce a poté jsem se dokopal do koupelny. Tam jsem si dal sprchu, vyčistil jsem si zuby a vlasy jsem nějak zkrotil. Poté jsem přešel ke skříni, ze které jsem vytáhl černé jeansy a červenou mikinu. Vzal jsem tašku, která dneska vážila tak 100 kg a vydal jsem se směr kuchyň. Tam jsem si dal rychle dva tousty se sýrem a potom jsem se v předsíni obul, zamčel jsem byt a vyrazil jsem do školy. Můj byt se nachází asi 10 minut od školy, takže jsem rád že nemusím podnikat žádné dlouhé tůry a nebo jezdit autobusem. Před školou jsem se připojil do davu studentů, kteří mířili k hlavnímu vchodu. Z davu jsem slyšel jak na mě někteří něco pořvávají a holky mě zase očumují, já jim ale nevěnoval svou pozornost. 

Zamířil jsem ke skříňkám a když jsem vycházel zpoza rohu, do někoho jsem omylem narazil. Byl to nižší chlapec s blonďatýma vlasama. Asi nečekal že se tu objevím, protože když jsme se rameny srazili, upadly mu všechny učebnice, které nesl v rukou. ,,Promiň'' začal jsem se omlouvat a přitom jsem si začal klekat abych mu pomohl sesbírat učebnice. ,,Nevšiml jsem si tě''. ,,To je dobrý, nic se nestalo'' Odpověděl mi, zvedl hlavu a jeho pohled se setkal s mým. Jeho nádherně oceánově modré oči chvíli skenovaly můj obličej. Poté svůj pohled sklopil zpět k učebnicím které začal sbírat. 

Andy

Po asi 10 minutách jsem vycházel z ředitelny se všema učebnicema v rukách, a hlavou plnou informací ohledně snad všeho, co mi dokázal ředitel říct. Dostal jsem klíče od mojí nové skříňky s číslem 476 a instrukce, že se nachází v levém křídle kde jsou všechny skříňky. Vydal jsem se chodbami, kde už nebylo tolik studentů jako předtím, ale stále se sem a tam nějací objevili. Míjel jsem skříňky s čísly 420 a zatáčel jsem za roh, abych došel k té své, jenže v tu chvíli do mě někdo narazil. Já jako vždycky jsem musel upustit co mám v rukách, tentokrát to byly všechny učebnice. ,,Promiň'' začal se omlouvat a přitom se skláněl k mým rozsypaným učebnicím. ,,Nevšiml jsem si tě''. ,,To je dobrý, nic se nestalo'' odpověděl jsem mu a zvedl jsem hlavu abych mu viděl do obličeje. Měl lehce kudrnaté hnědé vlasy, které mu padaly do očí, které měli stejnou barvu, jen byly o pár tónů světlejší.

 Chtěl jsem si ho prohlédnout více, ale bylo by blbé na něj tady na chodbě v takové situaci koukat, tak jsem svůj pohled vrátil zpět k učebnicím. Pomohl mi je sesbírat a při posledních dvou učebnicích se naše ruce lehce dotkly. Mnou jako by projela elektřina, proto jsem svou ruku dal zpět a on udělal to samé. ,,Nevíš kde je třída pana Watsona?'' zeptal jsem se ho. ,,Náhodou vím, je to totiž třída ve které mám mít za 5 minut hodinu češtiny, takže pojď se mnou, dovedu tě tam, ale nesmíme přijít pozdě, jinak mě zase nechá učitel po škole''. odpověděl mi a zamířil směr učebnu, kam jsem ho následoval. 

Po chvíli jsme došli před hlasitou třídu, která nám naznačovala, že tu ještě není učitel, což jsme byli rádi, nebo aspoň on. Vešli jsme dovnitř a všechny oči padly na nás. Čekal jsem že hluk bude pokračovat, ale zjistil jsem že za námi stojí učitel, který naznačoval pohledem (já vlastně ještě nevím jeho jméno, aha dobrý) ať si jde sednout. Žáci se postavili, a na pokyn učitele si zase zpátky sedli do svých lavic. ,,Takže třído'', začal učitel, dnes tu máme nového studenta, se kterým snad budete všichni vycházet''. ,,Tak Andy, představ se nám'' pobídl mě do toho, co tak nemám rád, mluvení před lidmi, cizími lidmi. ,,Ahoj, jmenuju se Andy Fowler, je mi 18 a mám rád hru na kytaru, zpěv, prostě celkově hudbu.'' Představil jsem se a zůstal jsem stát před třídou. ,,Tak Andy, běž si sednou tam do poslední lavice za Ryem'' řekl a ukázal na mě už známého hnědovlasého chlapce. 

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ahoj, vítám vás u další kapitoly, doufám že se vám líbila. Máme tu jak novou postavu Rose tak hlavně první setkání Rye a Andyho. Co si myslíte o Rose, jaká bude? A budou s Andym třeba přátelé? To se dozvíte v další kapitolce, kde se taky rozvine Rye a Andy. Zatím se mějte hezky. Anet♥