~ Spojení? ~ [RANDY FF CZ] (prozatím ukončeno, nedopsáno)

~ Nejseš v pohodě ~

Andy:

Nad tématem, o kterém jsme se bavili s Ryem ještě než jsme šli na večeři jsem přemýšlel celý večer, a kvůli tomu jsem taky nemohl usnout. Protože to byl náš příjezdový den, neměli jsme žádné plány nebo aktivity, proto jsme šli jen na večeři a pak jsme měli volno. Po večeři jsem se vymluvil že jsem unavený, že si půjdu lehnout, ale unavený jsem zas tak nebyl, spíš jsem si potřeboval protřídit myšlenky. Neřekl bych, že Rye zůstane na pokoji se mnou a bude si číst a nebude mě rušit, protože popravdě bych do něj neřekl že čte, spíš že jde mezi lidi.

*Na první večeři a poté

Bohužel nastalo to, čeho jsem se tak trochu bál, a to bylo jídlo. To že mám jíst před lidmi mi furt dělá problém, i když jsem začal už trochu jíst, furt mám nutkání poslechnout v hlavě tu malou věc, která mi říká že jsem tlustý, a že si to jídlo nezasloužím, protože tu jsou lidé už od pohledu hubení, nebo vysportovaní, ale pak jsem tu já. Jídlu jsem se ale nemohl vyhnout jako doma, protože určitě aspoň Rye by se ptal proč nejím. I přesto jsem jídlo nemohl dojíst celé, protože kdybych ho dojedl, tak bych se na místě pozvracel, skrz to, že můj žaludek už mi při půlce jídla dával dost silně najevo že má dost. Proto jsem se snažil nějak nenápadně odnést polovičně plný talíř, jenže když Rye seděl vedle mě, bylo to doslova nemožné. ,,Už nebudeš?'' zeptal se najednou trochu udiveně a podíval se na můj talíř. ,,Ne, nemám dneska moc hlad.'' odpověděl jsem mu jednoduše s trochu třesoucím se hlasem a on jen lehce kývl a poté se znovu věnoval rozhovoru s Masonem, se kterým mě u jídla seznámil. Připadal mi celkem vpohodě, ale nejspíš žádné společné téma k rozhovoru mít nebudeme. 

Já se poté s talířem odebral k okýnku, kde se odevzdávalo jídlo a potom šel na pokoj. Byl to náš první večer tady, proto nám nechali volno, a já jsem byl celkem unavenej, takže jsem za to byl dost rád. Poté co jsem přišel na pokoj, byl jsem na telefonu a potom jsem si pustil asi dva díly seriálu, které když jsem dokoukal, šel jsem se osprchovat. Rye tu ještě nebyl, nejspíš byl s Masonem. Mezitím co jsem byl v koupelně, znovu jsem si prohlížel svoje tělo. Jizvy na předloktí, které jsou sice staré, ale i tak je budu mít navždycky a modřiny, které jsou už dávno pryč, ale pořád jsou po nich malé stopy hlavně na břichu a nohách. Pořád si o sobě myslím, nebo spíš malá část mozku mi připomíná to, co mi říkali Zach a jeho parta, která je sice už konečně pryč z mého života, ale i tak se furt nemám rád. 

Když jsem vyšel z koupelny a vrátil jsem se do pokoje, spatřil jsem sedícího Rye s knihou v ruce. ,,Nevěděl jsem že čteš?'' položil jsem otázku směrem k Ryeovi, který byl zabraný do knihy, mezitím co já jsem si lehal do svojí postele k notebooku. ,,Jo čtu, nejspíš by to do mě asi úplně lidi neřekli, ale je to tak'' odpověděl Rye a mezitím se zvedal z postele, odkládal knihu a poprvé se za dobu naší konverzace střetl s mým pohledem. Poté se jako já předtím odebral do koupelny. Já si mezitím pustil další díl. I přesto že jsem měl airpody, nebo spíš jenom jeden aby mi seriál nehulákal po celý místnosti, všiml jsem si Rye, který si vycházel z koupelny. Tohle by bylo úplně vpohodě, jenže on měl jen boxerky, no a co udělaly moje oči? Nemohly si nevšimnout jeho vypracovaného hrudníku, od kterého jsem jen ztěžka musel odtrhnout oči, protože by si toho mohl všimnout že na něj zírám. 

Druhý den, trošku přeskočíme začátek. Dopoledne a odpoledne měli Rye i Andy oddělený program, protože Andy má francouzštinu a Rye ruštinu. Na obědě se musel Andy znovu překonat s jídlem, protože věděl že kdyby zase řekl že nemá hlad, bylo by to divné. Na oplátku mu to ale zase žaludek vrátil tím, že mu dával najevo, že se mu porce jídla nezamlouvala v podobě bolesti břicha. 

Rye: 

Když jsme se sešli tam, kde nás měli rozřazovat a dávat nám instrukce ohledně aktivit, uviděl jsem Meghan. Naštěstí o mě nejevila zájem, možná pochopila že ji nechci a nebo taky proto, že už se tam otírala o nějakýho cizího vysokýho bruneta. ,,Že by už mě nechala nadobro na pokoji?'' Pomyslel jsem si, to by bylo super. Aktivity byly celkem vpohodě, sice škoda že jsme měli s Andym oddělený program, uznávám, ale i tak to bylo dobrý. Já mám ruštinu, takže jsem byl s ostatníma lidma kteří mají taky ruštinu a hlavně s rusama, kteří tam byli taky. Ve skupině nás bylo asi 40, proto nás rozdělili ještě do dvou menších skupin po 20. V mojí skupině vypadali lidi celkem pohodě, až na jednu holku která na mě čuměla stejně jak Meghan na začátku, asi jsem ale zakřikl to, že bych mohl mít od takových holek pokoj. Potom následoval oběd, kde jsme si měli sednout podle jazyků, takže jsem nemohl sedět s Andym, proto jsem si sedl vedle jednoho rusa od nás a dal se s ním do řeči. Jmenuje se Maxim, je o trochu vyšší jak Andy, má světle hnědé vlasy a zelené oči. Po obědě byl další program společně s francouzskou skupinou, bohužel ale s tou ve které nebyl Andy. Odpolední část jsem nějak zvládl, i když nebyla tak zajímavá jako ta dopolední.

Po večeři na pokoji

Andy:

Z večeře jsem se vytratil co nejdřív a bez toho, abych toho nějak moc snědl, protože už od oběda mě bolelo břicho a jednou jsem zvracel. Přitom jsem si vzpomněl na tu Ryeovu nabídku ohledně té párty. Tak i tak jsem na ni nechtěl jít, a popravdě jsem se chtěl vymluvit na to, že mě bolí břicho a není mi dobře, ale jak vidím, nebudu se muset vymlouvat. Chvíli jsem ležel na posteli, jenže pak mě přepadl takovej ten divnej pocit, kterej dokazoval že budu nejspíš znovu zvracet. Proto jsem rychle vystřelil na záchod, kde obsah mého žaludku skončil v záchodové míse. Chvíli jsem tam ještě dřepěl, a když jsem si byl jistý že už je to zamnou, spláchl jsem a umyl jsem si pusu. V tom jsem ale uslyšel otevírání dveří do bytu, a kdo jiný by to mohl být než Rye.

Rye:

Poté co jsem odcházel z večeře, nevšiml jsem si Andyho, což znamenalo že odešel dřív a teď je asi na pokoji. Proto jsem se vydal na pokoj. Když jsem vcházel dovnitř, slyšel jsem spláchnout záchod, na chvíli pustit vodu a poté jsem zahlédl ve dveřích od koupelny Andyho. ,,Andy?, jsi vpohodě?'' zeptal jsem se. ,,Jo proč se ptáš?'' ,,Nejsem slepej, nejseš vpohodě. Seš bílej jak stěna''. ,,No dobře, úplně nejsem, už po druhý jsem dneska zvracel a od oběda mě bolí břicho, ale nechtěl jsem ti to říkat, protože jsem chtěl jít na tu párty.'' odpověděl mi a zvedl ke mě pohled, který doteď zabodával do podlahy. ,,No tak jestli si zvracel tak nepůjdeš na tu párty, to by ti bylo ještě hůř, radši pojď na ošetřovnu.'' ,,Nee ošetrovna je zbytečná, nejspíš jsem snědl něco špatnýho, zítra to bude dobrý když si půjdu lehnout.''  Po našem rozhovoru si šel Andy lehnout. Já si jen oblíkl místo černýho trička co jsem měl na sobě červený, černý jeansy jsem si nechal a prohrábl jsem si vlasy. Předtím než jsem se chystal opustit dveře od pokoje, řekl jsem mu poslední věc, která mi ležela na srdci. ,,Kdyby ti fakt nebylo dobře, běž na ošetřovnu jo?'' ,,Slib mi to, prosím.'' ,,Dobře, slibuju.'' odpověděl mi Andy ,,A děkuju.''

Andy:

Po tom všem, co se asi za těch 15 minut stalo jsem měl hlavu plnou všeho možnýho. Rye se choval hrozně mile, starostlivě. Popravdě bych do něj netipl, že se takhle bude starat, ale nejspíš bych měl pochopit, že každej kdo na povrch vypadá třeba arogantně, sobecky a tak vždycky takovej není. Poté co odešel a doslova mě poprosil abych zašel na ošetřovnu pokud mi nebude dobře jsem se otočil na pravou stranu a pokusil jsem se usnout. To však bylo těžší než se zdálo s hlavou plnou myšlenek.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Ahooj. Vítám vás všechny u další kapitoly, dneska trošku delší, i když jsem s tím moc nepočítala, ale i tak doufám že se bude líbit. Co myslíte, stane se něco na párty nebo bude všechno vpohodě? Děkuju moc že čtete a budu strašně ráda za hvězdičky♥ Zatím se mějte hezky a u další kapitoly papa. Vaše Anet♥