Emo Girl ! [Miraculous]

🔞5🔞

Ti smajlíci nic neznamenají,jen jsou ozdobou za číslem kapitoly

*Marinette*
Ráno jsem se probudila na neznámém místě. Byla jsem v posteli. Rozhlédla jsem se kolem a málem jsem dostala infarkt.

Vedle mě ležel Ad.

Naštěstí spal. Na židli jsem zahlédla své oblečení. Převlékla jsem se a prchla z toho domu.

Naštěstí bylo odemčeno. Pitomec.

Vyběhla jsem na ulici hned jsem poznala že jsem na Cross street a letěla domů.

Včera byl pátek ,  takže dneska nebyla škola.

Využila jsem toho. Rozhodla jsem se jít na hřbitov za Adrienem. Tolik mi chybí. Možná jsem Emo a nalhávám vám tu že jsem se přes to přenesla, ale ne.

Vlezla jsem si do sprchy.

Po koupeli jsem si rozpustila vlasy. Chtěla jsem si vzít nějakou pořádnou mikinu , ale nakonec jsem sáhla po šatech.

(Berte to tak že ty šaty nejsou plesové ale Normální letní)

A vydala jsem se na hřbitov. Jen doufám že nepotkám nikoho známého. Znají mě teď jako Emo.

Vydala jsem se ulicemi směrem na hřbitov. Tentokrát nepršelo, ale krásně hřálo sluníčko.

Rozbrečela jsem se. „Ty paprsky mají barvu tvých vlasů “ šeptla  jsem hrobu.

Asi půl hodinu jsem tam jen tak smutně klečela.

(Doporučuji k tomu pustit)

Hlavou mi prolétávaly vzpomínky.

Flash back  :
„Nechytíš mě “ smála se malá černovláska. Blonďáček se jí snažil doběhnout. Společně se smáli.

„Budeme si hrát na hrdiny  ! Ty budeš Ladybug a já Cat Noir  ! “

„Dobrý nestalo se to nic  ? “ uklidňoval blonďák Osmiletou černovlásku, která právě spadla z kola.

„Odpoledne půjdeme na koupák jo Adriene   ? “ optala se desetiletá dívka svého kamaráda. „Ale já neumím plavat  ! “ hájil se blonďák. „Nevadí, naučím tě to. “ prohodila hlavou černovláska.

„Dej mi taky pizzu  ! “ křičel 13- ti letý blonďák na svoji kamarádku. „Tůdle  ! Jestli jí chceš musíš si ji chytit  ! “ škodlila ho Marinette.

„Jsi připravena My Lady  ?? “

„Miluju tě “....

End of Flash back.

Bylo toho na mne moc. Sebrala jsem se a šla pomalu domů.

Jenže....