Tajemství (BakuDeku Yaoi) Dokončeno

3

Ne... ať už ho nelibá... už se s ním líbá snad pět minut a oni stále nepřestali a já jsem tady uvězněný.

Konečně se pustily a Todoroki ho žduchnul.

,,Jsi naivní Midoriyo...myslíš si že by tě někdo miloval? Jdi se radši zabít...''
Řekne posměšně a odejde.

Tak tohle si odpyká chlapeček, takhle se k němu můžu chovat jenom já!

Deku:
Když mě odstrčil, řekl to co řekl a odešel, tak jsem se rozbrečel.

Jistou dobu jsem tam jenom tak brečel a potom jsem se rozhodl si opláchnut obličej a odejít. 

Jak mi to mohl udělat? Jak?!

Posadil jsem se do lavice a koukal jsem se z okna.

Katsuki:
Výjdu ze záchodků a jdu do třídy, první věc co jsem viděl když jsem vešel do třídy byl on... Deku... byl mimo a koukal se ven z okna.

Posadil jsem se na místo a otočil jsem se na něho.

Má tak andělskou tvář z ničeho nic je pro mě tak nádherný.

Moment.. ne... není... bože co to tak melu.

Otočím se od něho a sleduju něco před sebou.

Tak či tak toho Todorokiho po škole potom zmlátím.

- Po škole-
Škola rychle uběhla a já jsem konečně mohl jít zmlátit toho sráče.

,,Oi! Půlenej!''
On se na mě otočí a má na sobě arogantní úsměv.. a to já jsem dost velký egoista.

,,Co potřebuješ Bakugou?''

,,Pojď se mnou''
Chytnu ho za ruku a táhnu ho někam kde budeme jenom my dva.

Je mi jedno jestli na to příjdou učitelé a potom budu mít zase domácí vězení, ale pro Deka to udělám.

Proč by jsi to dělal zrovna pro někoho jako je on?

Ozval se opět onen hlas, ale tentokrát byl jiný... zlý.. hlubší...nevím jak ho popsat.

Ten hlas má pravdu.. proč by jsem to měl pro toho šprta dělat? Nemám sebemenší důvod proč by jsem to měl udělat.

Mám vztek a tak si ten vztek vymlátím na něm.

Hodím s ním o zem a začnu ho mlátit on se jak jinak bránil a mlátil i mě.

Třeba mi to potom Deku ošetří.

Zase... zase ten hlas.. nechápu odkaď je, ale jeden má Deka rád a ten druhý ne... už z toho začínám zbláznit... jo.. to bude tím... potřebuju se vyspat.

Nějak se tam popereme a potom si každý jdeme po svých... nenávidím ho... sráče jednoho. 

Po cestě na můj pokoj jsem to vzal okolo Dekova pokoje nechápu proč, ale zajímá mě co dělá.

Zaklepu na jeho pokoj... nic.... podruhé..
Zase nic... na všechno kašlu a vejdu dovnitř.

Uvidím spícího Deka, má dokonce i ještě rozsvíceno.

Nevím co mě to napadlo, ale zavřel jsem dveře a jdu k němu posadil jsem se k němu na postel a pohladil jsem ho po tváři.

Jde vidět že hodně brečel, poté mi pohled sklouzl na jeho rty.

Tak úžasné rty jsem snad nikdy v životě neviděl, tak nadýchané, a krásně narůžovělé.

Dostal jsem chuť ho políbit... no... on spí a jsme tady jenom my dva.. za zkoušku nic nedám.

Jakpak asi chutnají jeho rty.

Pomaličku se k němu skloním a políbím ho.

Mmmm jahodové... tak dobré a... mňam.

Nechám toho líbání, naposledy ho pohladím po tváři a dám mu ještě jednu pusu, znova se zvednu.

,,I když... no... ještě jednu kdyby jsem mu dal''
Dám mu ještě a další... a další... po nějaké desáté puse jsem se rozhodl odejít.

Mám jediné šťestí že se nevzbudil nevím jak by jsem mu to vysvětloval.

Když jsem vyšel z jeho pokoje tak jsem viděl Iidu... sakra.

,,Co jsi tam dělal?''

,,Já? Šel jsem dát něco Dekovy.. ale teď spí měl by jsi ho nechat''
Odejdu.

Deku:
Zdál se mi tak nádherný sen o tom že mě Kacchan políbil... ah to bylo tak nádherný sen až do té doby dokaď mě nevzbudilo to že se otevřeli a zavřeli dveře.

Huh? On tady někdo byl? Kdo tady byl? Proč tady byl!?

Prudce se Posadím a držím si peřinu jednou rukou u krku.

Co to sakra bylo? Kdo tady byl? Proč tady byl?

Postavil jsem se, otevřel jsem dveře a rozhlédl jsem se po chodbě.

Nikdo nikde..... ehm... no dobře.. třeba se mi to jenom zdálo.

Znova si lehnu do postele a zase zavřu oči s myšlenkami nad tím jestli se mi to zdálo a nebo ne.