Sofia Morticia Stark je (ne)normální holka....
.... která moc dobře schovává své rány ,jak psychické tak i fyzické!!!....
..své tajemství skrývá už 6let před celou svou rodinu...
....co se stane až se zamiluje do severského boha Lokiho a on do ní...
Nuda nuda nuda. Kde je to skvrně co si hraje na dospělou!? Docela mi chybí
'CHYBÍ!!! Kecy s omáčkou ti chybí. Jen z tý nudy už kecáš kraviny!' Vtom na dveře někdo zaklepal. Běžel jsem k nim jako nějaká puberťačka. U Odina co se to se mnou děje? 'Uhr...to je zase případ'
"Aho..... Dobrý den..." stál tam nějaký kluk.
"Večer a poslíček s pizzou má dorazit až za hodinu."Opravil jsem ho.
" Já nejsem poslíček jsem Erik Sagvik a hledám tu Sofii Starkovou. Máte vůbec povolení otevírat dveře a pusu."
" Myslíte Skvrně? Ano mám a taky jí naklánět a někomu do pusy zajíždět jazykem."řekl jsem mu s naprosto vážnou tváří. A on zrudl vzteky a tak mě napadlo když se vážená paní chůva nedokázala dostavit proč si neudělat srandu z někoho jiného. 'Jupí! Konečně něco co se dá poslouchat.' Sklapni!!
"No vlastně něco říkala." nadhodil jsem. Zpozorněl.
"A smím se zeptat co řekla?"řekl s hodně špatně skrývanou zvědavostí a radostí v hlase.
"No že s ní nějaký docela hezký, sebevědomý a hodně...... namyšlený velký ťulpas co je ve skutečnosti ještě kluk jí bude muset se mnou provést městem."řekl jsem nezaujatě ale ty poslední slova jsem si doslova užíval. A kdyby jste nevěděli odkud o té procházce vím, tak vám řeknu jen to že jsi Sofia nehlídá papíry.
"KLUK!!!"doslova soptil a to jsem ani nezačal.
"Ano jsem si jistý že jsem to nepomotal. No já jdu a zařid tu pizzu chlapče." mrkl jsem a zabouchnul mu před nosem. Večer si s ním bude lepší sranda zřejmě mu mamka nedala svačinu. Vzpomněl jsem si na Friggu jak mi vždycky do knihovny nosila jídlo jasně mohla říct služce, ale to by nebyla ona.
Stál jsem tam tak u dveří a přemýšlel o Frigge a preslechl to že Sof otevírá dveře. Byla tak naštvaná že je spíš rozrazila a mě to bouchlo do zad že jse mi tam do večera udělá pořádná modřina.
"Loki já se z toho zblázním ani najíst se nemůžu!!"pronesla s nechutí ale jen co jse rozkoukala se mi začala omlouvat a zavřela dveře.
"No dobrý. Jen doufám že mě neumlátíš dřív než provedu svůj mistrovský útěk a neuvidím brášku přede mnou na kolenou plakat."usmál jsem se.
"To jsi ho měl vidět při krájení cibule nebo při tom když se koukal na film Deník Bridget Jonesové." neodpustila si a taky se usmála. 'fuj slaďárna' "Ale z tohohle vězení se dostaneš. Dnes večer musíme na procházku po městě." Vysypala ze sebe otráveně.
"To vím přečetl jsem si to."
"To snad nemyslíš vážně!"vykřikla.
"Myslím."odpověď jsem s ledovým klidem. Zamyslela se. "No na druhou stranu alespoň někdo z nás dvou to četl. Budeš mi napovídat." Rozesmali jsme se.
Z pohledu Sofi:
Postupně mi dochází jak moc jsme se sblížili asi proto že oba máme mrtvý rodiče a namyšleného bratra který neví co znamená dost. Vyšla jsem ze sprchy a lehla jsem si na postel, přede mnou leží věci které si mám obléct ale ještě musím počkat než mi uschnou vlasy takže smůla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
