Sofia Morticia Stark je (ne)normální holka....
.... která moc dobře schovává své rány ,jak psychické tak i fyzické!!!....
..své tajemství skrývá už 6let před celou svou rodinu...
....co se stane až se zamiluje do severského boha Lokiho a on do ní...
Jo konečně dorazili. Teď se jen nalíčit a hotovo. Jdu tam pěšky protože je to docela blízko a já se radši projdu.
Hlídání pro Lokiho nemám. Tony už odjel ale Jarvis ho zvládne a navíc z domu by se nedostal už jen kvůli tomu že v domě je několik dalších lidí agentů a různá jiná individua. Jak jinak taky.
****
Kouknu se na hodiny a div že nespadnu z postele. Je už 20:30 a mám tam bejt ve 21:00 přesně. SAKRA já nestíhám no ještě že jsem už nalíčena.
Výsledek=
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po převléknutí jsem si nasadila boty vzala kabelku a spěchala k výtahu jenže to by nebyla karna abych někoho nepotkala..
"Kampak jdeš? To se mě až tak moc bojíš že jdeš spát jinam?" zeptal se mě posměšně.
"Ne nebojím jdu na večeři."
"Se mnou? To je milý ale bohužel nemám sako tak to asi padá nemyslíš." pořád si mě prohlížel pronikavým pohledem od hlavy až k mému palci u nohy.
"Ha ha ha, ne s tebou v životě nikdy na večeři nepůjdu. Teda alespoň né dobrovolně."kdybych jen věděla jak moc se pletu a nakonec mu to ještě sama nabídnu.... Ten jeho pohled mi už byl nepříjemný, tak jsem se chtěla otočit, rozloučit a jít ale on mě vzal za ruku.
Nevím jak to popsat ale přesně v tu chvíli mnou projela vlna plná emocí. Byl to pocit bezpečí, něhy měl tak jemné ruce..., ale i strachu né z něho ale z toho že mě pustí, taky tam byl takový divný ale přesto příjemný pocit...jako bych se mu chtěla zamuchlat celá do hrudi... Vzpamatuj se sakra vždiť ten tě jen využije a potom ti zlomí srdce.
...Pak mě pomalu a nepatrně nechtěně pustil...
"A s kým pak? Jestli se mohu zeptat." jeho výraz byl pro mě naprosto nečitelný, přišlo mi že to bylo záměrně...
...Že by nechtěl abych do něj jen nahlédla...to teď ne musím mu přece odpovědět.
"Můžeš se zeptat ale já ti nemusím odpovědět" vyplázla jsem na něj jazyk "Teď už musím za hodinu dvě jsem zpět. Ahoj"ani nevím proč jsem mu to neřekla no teď je ale pozdě nad tím přemýšlet, stejně jsem už ve výtahu.
Zachvili jsem byla dole a vydala jsem se do smluvené restaurace. Po cestě jsme přemýšlela o tom co jsem při tom dotyku vlastně cítila.
