Já něco cítím (Loki FF)

14.kapitola- Staré a nové rány

Z pohledu Lokiho:

Když se donutila přestat brečet trochu se odtáhla a já jsem zase ucítil na svém hrudníku nepříjemný chlad.
"Promiň. Musíme se najíst, jo přesně to. Něco by jsem mohla vytvořit, sice to nebude jako v hotelech nebo tam u vás, ale alespoň něco"úplně se ode mně odtáhla a vydala se do kuchyně. Otevírala různé skříňky s potravinami a házela je za sebe na pult.
"Přidáš se nebo tam budeš stát?" snažila se znít bezstarostně, ale byla to opravdu jen snaha. Ale to je teď vedlejší, jak jsem řekl potřebuju odpovědi. Možná ze zvědavosti tahle dívka toho totiž skrývala tolik že i já se můžu cítit trošku jako amatér. Nebo, ikdyž jsem si to teda nepřipouštěl, mi přirostla k srdci a chtěl jsem jí pomoct a zjistit kdo ve skutečnosti je, byť to nevěstilo nic dobrého.
'Pche sentiment.'

"A co jako tady hodláš uvařit??" zeptal jsem se po menší odmlce.

"Zatím ještě moc nevím."přiznala a položila obě ruce na pult. Po chvíli přemýšlení se praštila do čela a rozběhla se ke skříňce kde byla bednička s kořením a poslala ji na linku, potom běžela a otevřela terasu, do místnosti zavál čerstvý noční vzduch a ona vyběhla ven. Potom jsem vrátila a držela v rukou bednu s rajčaty, paprikou a dalšími věcmi, dokonce tam měla menší dýni. Nejdřív jsem se na ní podezřívavě koukl, nevědíc co plánuje a potom jsem jen zavřel prosklené dveře, protože na nohách měla husinu a se začala pomalu klepat zimou.
"Zítra na polévku, to neznáš?" všimla si jak se na to dívám.

"Právě že znám ale nikdy jsem to nejedl a upřímně mě to ani trochu neláká. Prý je to divně sladké a kyselé zároveň." zhnuseně jsem se zašklebil a ona jen obrátila oči v sloup a položila bednu na pult.

"Vždyť si to ani nechutnal!"

"No a co jako?"odsekl jsem a ona protočila oči s tím že chabý argumentem troubo.

"Tak jdeme vařit, najdi špagety a sýr, mělo by to tu někde být." Změnila téma s tím že' Jen si to hledání užij.'
S obtížemi došla k jedné židli a dotáhla jí k pultu vedle bedny. Potom si vzala hrnec a nalila do něj vodu, postavila ho na takovou mřížku. Otočila nějakým kolečkem a začalo něco divně syčet a smrdět , to už držela nějaký zapalovač a přibližovala se jím k plynu. Plyn vzplál a poté přikryla hrnec pokličkou, která trochu přečuhovala a už všechno krájela a házela do mističek a připravila pánvičku s olejem na tu věc s mřížkou a plynem.

"Už jsi našel ty špagety nebo se zaobíráš tím co je ta divná věc na kterou dávám vařit vodu?"rýpla a já jí ramenem štouchl jenže moc, to jí vyvedlo z rovnováhy a už padala na zem.

"Do Hellu jsi v pořádku!" stihl jsem jí jen tak tak zachytit ale nechybělo málo a válela by se na zemi a já s její šikovní taky.

"Jo dobrý jen mi to uklouzlo a..." zadívali jsme si navzájem do očí a ona ztratila dech, jenže než jsem jí stačil něco výstižného, začalo něco praskat na sporáku, když jsme se stihli vzpamatovat vzal jsem jí do náruče, posadil na židli a otočil se k ní zády. Hluboce jsem se nadechl a chtěl jsem něco říct ale ozvala se dříve.
"Nadzvedni víko." řekla a než jsem stačil říci to svoje rozhodl jsem se ji poslechnout a udělat to.

" Teď musíš zůstaň sedět ještě by sis ublížila, jen mi řekni co s tím mám dělat." ošil jsem se.

"Bůh a nechá si diktovat co má dělat od pouhé smrtelnice? Jako čekala bych všechno ale tohle." Utáhla si ze mě a mírně tím odlehčila situaci, poté jen mlčela a dívala se na záda mé od ní slzami promáčené košile.

"Nebude to na dlouho." Oba jsme věděli že to není odpověď jen na její otázku. Oba jsme to věděli a zakrývaly to jak nás to k sobě táhlo. Já to dával za vinu tomu že jsem už hodně dlouho neměl žádnou...no 'hračku'...se kterou jsem si mohl dělat co bych chtěl a i když jsem věděl že bych sám se sebou bojoval abych se k ní tak nechoval a pokud bych toho přece jen udělal nenáviděl bych se za to. Co ta holka se tebou probůh dělá?! Nechápu to!
  Ona to popírala zase z toho důvodu že mě má přece hlídat, je to její povinnost a nic víc v tom být nemá k tomu má někoho jiného nemůže není přece taková. Oba jsme toužili to hodit vše za hlavu. Být dnes spolu a mluvit otevřeně. I kdyby to měla být jen tahle noc...