Já něco cítím (Loki FF)

11.kapitola-Loki vs předběžná opatření

To si ze mě dělaj šoufky.
Právě sedíme v letadle a Loki si tu klidně sedí vedle mě a pročítá si nějakej magazín!
Prostě to nebudu komentovat.

Přemýšlela jsem o Philovi už jsem ho týdny neviděla. Né že bych za to nebyla ráda,ale stýskalo se mi.
Asi nikdy nepochopím co k němu cítím, jesli že vůbec něco. Je to láska, nenávist, představa o dokonalém životě nebo jen nedokážu být sama?
To kdybych věděla.

Z myšlení mě tak akorát vytrhla větší turbulence. Jak já je nesnáším.

"Copak že by ses bála takových malých neškodných otřesů?"řekl nezaujatě Loki a při tom ani neodtrhl soustředění od magazínu.

"Jsou to turbulence a nebojím jen sem přemýšlela a nedávala pozor"bránila jsem se jako před porotou.

"'Chápu.'To mi teda ale teď proklouzla mezi prsty chvíle k útěku co? No nemáš čirou náhodou na mě dávat pozor? Co kdybych utekl?"ironicky vyšiloval.

"Haló. Jsme v letadle. Jak by jsi jako chtěl utéct."nechápala jsem "Nebo mi chceš říct že se ti čirou náhodou vrátili schopnosti a mezi ně je tak čirou náhodou patří i létání a jen tak čirou náhodou ti to pomůže k ovládnutí světa."na to jsem se začala ohromě smát. Pravda že to v hlavě znělo líp.

"Na lítání se ptej 'bratra' ten přece zná všechno nejlíp a o lítání zvláště s kladivem ví ohromné spousty."neodpustil si peprnou poznámku. A trochu se zasmál, já málem spadla ze sedačky jakej jsem dostala záchvat smíchu.

Přestala jsem se smát a podívala jsem se na něj. On už zase věnoval pozornost časáku. No nic, stejně jsem si potom šla zdřímnout.

*****

Před přistáním mě zbudili ať si jdu sednout na místo. Byla jsem pořád unavená a vůbec se mi nechtělo jenže pak jsem si uvědomila jak nesnáším přistání jelikož mám vždycky takový štěstí na neschopný piloty. Který dosedají tak blbě že se divím když ten podvozek nepraskne.
To S.H.I.E.L.D nemá dostatek peněz na najmutí někoho kdo to vážně umí.

Když jsme prasácky přistáli, nějací agenti nasadili Lokimu pouta na to připevnili řetěz a zavolali na mě ať ho bezpečně vyvedu do auta. Ikdyž to bezpečně mysleli spíš bezpečně pro ně né Lokiho.
Což mi potvrdil i km odstup od nás dvou když jsem ten řetěz chytla.

Chytla jsem ho za pouta a loket potom jsem odstranila řetěz. Nechápu proč mu ho vůbec dali je to přece zbytečný není zvíře a pokud by se pokusil utéct musel by se tím být na 100% jistý a v tom by mu několik set agentů a "chůva" nedovedli zabránit. Poslala jsem 1/3 agentů před nás. Vyšli a potom šel zbytek s námi.
Měli jsme několik tras kvůli HYDŘE a jejím poskokum, kdo by si nechal taky ujít rozpitvávat "boha". Kudy opravdu půjdeme jsem ani já to nevěděla, Fury se má rozhodnout na poslední chvíli a poslat to mě.

Došli jsme až k postaršímu pánovi který je asi člen Italské delegace a začal mluvit.
"Prosím vítejte agentko. Srdečně doufáme že jste si let užili a..."

"Kde se máme hlásit? A to srdečné vítání si nechte děkuji." sice se snažil být milí ale ironie a ohromná arogance z něj táhla na sto honů a navíc já tenhle výlet chci mít brzo za sebou takže ani tenhle fakt k tomu nepomohl.

"Černá limuzína vás odveze na zdejší menší pobočku S.H.I.L.L.Du, poté vás s ním odvezou na bezpečný hotel ve kterém strávíte půlku pobytu. Tam vás ale doprovodí můj syn. Naschle. A pro příště se trochu snažte být zdvořilá protože nikdo tady vás nevidí zrovna rád."vyštekl a já jen kývla.

"To jistě beru na vědomí a vy byste mohl být víc stručný." řekla jsem mu s klidem a úsměvem.

Táhla Lokiho danou cestou k autu, tou kterou mě Fury poslal přez vysílač.

"Vážně bys mohla být milejší, může z tebe mít teď do konce života depku. Takhle ho urazit a zranit když se snažil být milí a přátelský." ozval se s falešnou lítoslí Loki a pořád se jen usmíval. Na to jsem mu odmítla odpověď a soustředila se na okolí abych když tak zabránila nějakému střetnutí, který jsem čekala už od přistání.
Zabočovali jsme zrovna za roh když se ozval první výstřel a agent který šel přímo přede mnou spadl s průstřelem hlavy na zem.
Automaticky jsem se přikrčila a Lokiho stáhla s sebou. Všichni přesně věděli co máme dělat. Ti co šli před náma nám mají zajistit co nejbezpečnější průchod, ti co jdou kolem nás a za námi zůstat na místě a krýt nás.
Najednou se všichni postavili na pozice a já třem agentům naznačila že mají jít se mnou. Věděla jsem co dělat museli jsme se nenápadně dostat k autu u hlavního vchodu ale mě bylo jasné že takovýhle plán nevijde tak ještě před tím domluvila náhradní odvoz z bočního vchodu u nové části letiště kde se prý 'staví'. Nataša o tom věděla a pro jistotu zařídila aby to bylo co nejbezpečnější.

"Takže jaký je plán" zeptat se posměšně Loki.
"Jaký by měl být? Jdeme!"odbiju ho a s vytáhlou zbraní ho chytnu za loket.

"Umíš s tím vůbec zacházet"neodpustí si poznámku kterou naprosto ignoruju a soustředím se na střelbu a dění okolo sebe.

   'Klid chce tě jen rozhodit i když ví že neuteče, teď ne, jdou po něm a on moc dobře ví že bez schopností je nedá. Je jich moc'
  
    Za chvíli jsme se dostali až k bočním dveřím. Pořád po nás pálili a 2 agenty co šly s námi už dávno zastřelili. Otevřela jsem je ale auto tu ještě nebylo.

  "Hmm...a co bude teď půjdeme čekat na zastávce na autobus nebo se svezeme metrem?" rýpl si Loki.
   Jako kdyby ho to neskutečně bavilo!
Teď začínám litovat že jsem si od Tonyho před odjezdem nevzala tu šikovnou větvičku která by mu zavřela pusu.
   Než jsem mu stačila odpovědět tak z poza rohu vyjelo černé auto a nasemi agenty, ihned jsme k nim vykročili.
    Vtom jsem za námi zahlédla agenta HYDRY který střelil přesně do srdce agenta vedle mě.
     Rozeběhla jsem se proti němu a kopla jsem ho silně do břicha, vystřelil ale to mě škrtlo jen bok a měla jsem krásnou možnost dát mu ránu pěstí, potom jsem mu zvrátila ruku proti němu a zmáčkla spoušť.
Kulka mu přijela přímo skrze obličej,
pustila jsem ho a on spadl mrtvý na zem.
  
   Chytla jsem se na chvilku za ránu jak moc mi krvácí a potom nastoupila na místo řidiče kde už mi uvolnili místo. Loki byl už s 2 gorilama vzadu na sedačkách.
    Zmáčkla jsem plyn a chytla volant, rychle jsem se otočila a ujizdela na hlavní silnici a přitom srazila pár popelnic.
  
   Možná se to nezdá ale nejsem zas tak špatný řidič. VŮBEC NE. Jen prostě spěchám a oni se tam připletli sami 😅.

   "Sakra to už je třetí obrubník. Dávej pozor fakt tady v tom autě nechci umřít to je pod mou úroveň!!"řval na mě zezadu Loki.
 
Byla celkem zábava ho poslouchat a vidět jak hysterčí.
   Projeli jsme přes další odbočku a z ní se vynořilo černé auto se staženímy okénky v zadu a začalo po nás střílet.
   Uhnula jsem přes další obrubník do prava. To Loki ztratil trpělivost a snad i pud sebezáchovy a jen mlčel.
  
   Po krátké době se k nám přidali další naše ozbrojená auta a po krátkém kličkování odbočování (chudák Loki) a sdílení si navzájem do gum jsme je konečně setřásli a dojeli na místo.
   Byl tam kupodivu hotel né věznice takže pro Lokiho očividné sklamaní.
   Přes mříže se mu uráží líp a je to pro něj větší zábava.

-----------------------------------------------------------

  " Už NIKDY s tebou nejedu dobrovolně autem."cekl Loki když jsem zavírala dveře.
  Jen jsem se uchechtla přinesla neco ve smyslu -a ty jsi jel dobrovolně?- a zavřela se v pokoji vedle.

Tak jo
po ohromně dlouhé době
tady je další díl.

Omlouvám se za to ale
ti co taky píšou to asi taky znají.
Prostě škola a hromada práce.😓
Ještě jednou promiň
a díky za pochopení
Mám vás ráda ❤️

A adié🤗🤗

1330 slov