10.kapitola- Naprosto normální den

1.8K 108 4
                                    

Z pohledu Sofi:

Papíry, hlídání, sušenka jako jediný jídlo, papíry, kontrola knihovny s Lokim a ještě jednou papíry potom 1hod. spánku za odměnu. Můj týden v kostce. I škola mě bavila víc!!!

"Pořád děláš jen papíry copak nemáš jiný věci na práci. Jak můžeš mít tak nudnej život a vydržet to?."posmíval se mi Loki

"Ty papíry jsou hlavně kvůli tobě a zabezpečení. Tak mě nech laskavě pracovat."odpověděla jsem bez toho aniž bych se otočila.

"Ale ale ťal jsem do živího co. Óó jak mě to...."chvilku se odmlčel "...Nemrzí"smál se tomu a ten jeho pohled byl ve skutečnosti takový jakoby starostliví...a tak božský. Hned bych......
CO?!! NE! MUSÍŠ HO HLÍDAT NÉ SVÁDĚT!

"Hahaha moc moc vtipný. Upřímně z toho taky nejsem nadšená. Nebo tak snad nevypadám!?"otočím se na něj a zaskočí mě že je u mě až nepříjemně blízko. Samosebou nedám nic znát a začnu se zvedat.

Shodí mě zase splátky do sedačky.

"Přestaň začínám se nudit a tak mě zabavíš ty."usmál se....ten jeho úsměv
PŘESTAŇ SAKRA!!

"A jak mě k tomu hodláš donutit?"a při tom jsem měla kamennou tvář.
V tu chvíli mě začal lochtat a já se za chvíli válela na podlaze.
Vlastně jsme se naučili tolerovat a teprve jsem si začínala uvědomovat že o něm a jeho životě nic nevím.

Vlastně když si chce povídat tak ať povídá. Už jsem začínala ztrácet dech.

"Dost dost..."ještě víc mě začal lochtat.
"Dobře.... beru..."přestal.

"Ha já věděl že taková midgarďanka s tak nudným životem bude souhlasit."
teď si si sám nalítl.

"Tak mi řekni ty jak vypadá takový nenudný život."zaskočila jsem ho... konečně.
Můj splněný sen:
ROZHODIT HO=splněn ☑️

Zvážněl. Díval se mi do očí a já se koukala do těch jeho. Nepřipadal mi že by byl schopen někomu ublížit ale už to tak bylo. Nešlo mi to do hlavy.
Musel k tomu mít přece důvod!!
Z mého zasnění mě vytrhly až otevírající se dveře. Blesku rychle se odtáhl a já se zase od něj odvrátila.

Ve dveřích byla jedna z agentek co mě tu s ním pomáhali. Podle mě to bylo už moc přitažené za vlasy.
Nemá schopnosti,
Je tu hromada zabezpečení,
Nutí mě vyplňovat dotěrný
dotazníky,
A tahle budova je prý jedna z
nejbezpečnějších budov v Americe.
Co ještě chtěj?!!

"Nik Fury a ostatní vás volají do zasedací místnosti"oznámila ale k ode mě očekávanému odchodu se neměla.
Pozvedla jsem obočí.
"Máte jít hned!"skoro na mě řvala. Odkašlala jsem a ona až teď pochopila co chci. Omluvila se mi a odešla z místnosti.

S Lokim jseme se na sebe koukali a čekali kdo začne.

"Musíš jít."koukl se na mě s vážnou a odtažitou tváří.
Já tu agentku zabiju zkazila to.

"Proč jako? Copak. Přece se o mě jako tak ubohou midgarďanku nebojíš." vysmála jsem se mu. V očích mu zajiskřilo.

"Konečně jsi si to přiznala. Běž! Ať kvůli mě nemáš problém."a ušklíbl se, tím se zase dokonale vysmál mě.

"Co když nechci?"
To ho trošku překvapilo ale přesto nehnul vrbou. Uchechtla jsem se.
"Tak už pojď ať jsme co nejdříve splátky a dokončíme co jsme začali."

"Jak jako My ?"zase se mu zajiskřilo.
Já mu dám že to nechápe!!

Říkala 'vás volají do' ne?"koukal se zase jako největší neviňátko ve vesmíru.
"Tak pojď srabe ať už to máme za sebou."postuchovala jsem ho.

"Ne!!"řekl rázně.

"Někdo se nám tu urazil."rejpala jsem dál.
"No tak dělej já z toho taky nejsem nejnadšenější jak vidíš."byla jsem už vážnější.

"To jo ale já nejsem srab."pořád byl na oko naštvaný.

"A co teda?" hodila jsem na něj pohrdavý a otrávený výraz.

"Já jsem BŮH.."básnil.

"BŮH..VÍ CO. Jdeme!"chytla jsem ho za ruku a dotáhla až před zasedačku, tam jsem ho pustila a do dveří jsme vešli spolu.

****


"Co já a on cestovat! Cestovat!! To nemyslíte vážně. Je to sen že jo."

"Pokud je tak jsem tu taky ale jesli chceš tak tě klidně štípnu."nemusim
snad vysvětlovat jak by se tvářil Tony když by tahle poznámka odpustila Lokiho ústa před ním. Ještě že tu nebyl.
Byl tu už jen Fury, Nat a dva agenti. Ostatní odešli dělat svou práci. Jinak řečeno mě v tom nechali.

"Nebudete s ním cestovat sama. Tihle dva agenti pojedou s vámi a ještě další se k vám připojí."vysvětloval .

"Ale jak můžete vědět že to bude bezpečný!!!"při těch slovech Loki sklonil hlavu aby mu nikdo neviděl do obličeje.

To je zařízené máme na to vše připraveno. Navíc nemá žádné zvláštní schopnosti. Ale to víte sama že.

"Bože o tom nemluvím. Loki si při invazi udělal spoustu nepřátel. Zabil spoustu lidí, matek od dětí, přátel. Byl to masakr. Co když někdo bude chtít vzít spravedlnost do vlastních rukou.
A pochybuju že s námi bude chodit po památkách komando!!"jako by nad tím přemýšlel.

"To je zařízeno a dnes si dete zabalit a jdete spát."chtela jsem ještě něco říct ale už byli pryč.

Koukal se na mě s ublíženým obličejem. Jako kdybych se měla omluvit.
"Co je řekla jsem snad něco co by nebyla pravda!"vyjela jsem.
Jako co mám se mu omluvit za to že jsem byla upřímná!! Nebo co čeká!!!

Odvrátil zrak a pomalu se zvedal k odchodu.
"Počkej...Promiň nechtěla jsem tak vyjet."Otočil se ale jeho tvář jako by byla mrtvá. Byl úplně bez emocí.

"A co jako?Hh. Jsem vězeň. Monstrum. To se omlouváš za pravdu?."nic jsem neřekla. Ikdyž jsem měla co říct. Jen jsem mlčela a ústa mě neposlouchali.

Odfrkl si, otočil se a teprve až odešel za roh jsem byla schopná mluvit.

"Jsi cokoliv jen né monstrum. Loki."

Jenže to už mě neslyšel.

Tak jo je tady další kapitola a je Jednoduše🤔

😂O ničem😂

Já vím není vůbec zaživná a tak se k tomu pokusím co nejdřív přidat zas 😀další kapitoly.😁

Měla jsem menší technickej problém...
...no prostě mi to psalo že došlo k
chybě a ať to zkusím později..

😔Tak doufám že se to už nestane
a že to už bude běžet 😊

Snad vyjdou brzy
🤗🤗A adié 🤗🤗

1026 slov. Alespoň něco.

Já něco cítím (Loki FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat