bride's squad // vrana

1

"Jak se cítíš po prvním tréninku?" zeptal se Aleš, jakmile mě zvedal ze země.

"Šíleně, ale bylo to skvělý, moc se těším na další," odpověděla jsem.

"Takže můžeš ty dny, co jsem ti psal do mailu? Většinou to vypadá ob jeden den, brzo ráno nebo dopoledne," řekl, když po chvilce přišel ke mně.

"Jojo, už mám ty data napsaný v diáři," naznala jsem.

"Akorát tady, za ty dva týdny teda nemůžeš vůbec?" zeptal se.

"Já, dám ještě vědět, ale jelikož plánujeme rozlučku ze svobodou, tak asi ne," řekla jsem.

"No nene, já tu mám nevěstu?" usmál se.

"Jen to ne, prosimtě, ještě mi chybí manžel no," odpověděla jsem.

"Však máš čas, je ti jedenadvacet," řekl.

"Že? Taky si říkám," naznala jsem.

"Divím se, že nikoho nemáš," zamumlal po chvilce.

"Proč? V dnešní době," začala jsem.

"To je taky pravda," pousmál se.

"Aleši, promiň za zpoždění, zaspal jsem," přiběhl do posilovny blonďatý chlapec.

"V klidu, Kubo, já tu jen něco dořeším, mezitím se protáhni," odpověděl Aleš.

"Fajn," pousmál se a šel k podložce.

"No, takže zítra zase v sedm," řekl Aleš.

"Jojo, no já teď letím ať stíhám práci," odpověděla jsem.

"Začínáš v devět?" zeptal se.

"Jojo, zlatá práce v kavárně," usmála jsem se.

"Pokud chceš do sprchy, tak do šatny a tam jsou dveře," řekl.

"Dobrý, já si zajdu doma, mám to pár metrů," odpověděla jsem.

"Tak fajn, jak myslíš," usmál se.

"Tak zítra," řekla jsem.

"Zítra," špitl s úsměvem.

Šla jsem si vzít z šatny své věci a rychle jsem pospíchala domů, tam jsem si dala rychlou sprchu a namalovala jsem se.

Poté už jsem mířila do práce, kde jsem se převlékla a čekala s kolegyní na zákazníky.

Šichta v práci utekla hrozně rychle, ani jsem se nenadála a už bylo na programu střídání stráží.

Udělala jsem poslední kávu sama sobě na cestu domů a už jsem pomalu vyrážela z kavárny.

Po tom, co jsem prošla uličkami jsem zamířila kolem hřiště k bytu.

Chvilku jsem se zastavila a koukala na hřiště, kde běhalo pár kluků kolečka.

"Přidáš se?" objevil se vedle mě Aleš z posilovny.

"Hele, asi ani ne, po práci toho mám dost," řekla jsem.

"Chápu, ale kdybys chtěla, zítra v pět máme plaveckej trénink," pousmál se.

"To by možná šlo," odpověděla jsem.

"Fakt? Kdyžtak ti ještě napíšu," řekl.

"Tak jo, jinak, proč je tak honíš?" zeptala jsem se.

"Musí být připraveni na NHL, špičkově, takže máme dvoufázový tréninky, většinou dvě hodinky posilovna dopoledne, pak odpoledne na odlehčení běh, tenis nebo plavání," odpověděl.

"To zní dobře, je to účinný?" koukla jsem na něj.

"Určitě jo, cítí to i kluci sami a jejich výkony se taky zvedají, nezdá se to, ale tato letní příprava je moc důležitá," řekl.

"To já vím, kluky v NHL sleduju a to, že jsem narazila na jejich trenéra je super, mám se ale co učit," usmála jsem se.

"Ale taky to spolu všechno zvládneme, hlavní je mít z toho dobrej pocit," odpověděl.

"Jojo, to určitě, tak, uvidíme se zítra," řekla jsem a šla jsem domů.