Další den byl svatební obřad, bylo to jen v takovém komorním duchu.
No. Komorním.
Tak 50 lidí tam bylo, ale i tak je to poměrně málo.
S Kubou jsme seděli vedle sebe hned vepředu a pohrávali jsme si se svýma rukama.
"Ani nevíš jak moc jsem byl v tom baru rád, když jsem zjistil, že ty ta nevěsta nejsi," pošeptal směrem ke mně, když jsme novomanželům všichni tleskali.
"Kubo," začala jsem, ale místo slov jsem ho jen pevně objala.
"Nechte toho, Domi, bude se házet kytka," řekla Hanka, když procházeli s manželem kolem nás.
Nojo.
Tradice.
Stoupla jsem si teda neochotně do řady mezi ostatní holky.
Květina mi spadla přímo na hlavu.
Tak jsem ji sebrala ze země a vrátila jsem se za potlesku všech za Kubou.
"Tak příště je asi řada na vás," zazubila se Hanka.
"Pokud mi do té doby nedáš košem," špitl Kuba a políbil mě.
xxx
Koneeeeec! Děkuji za přečtení, mám čas ráda a sledujte můj profil pro další hokejové příběhy!
ČTEŠ
bride's squad // vrana
Fanfiction"Už bych rád věděl, jak se jmenuješ," odpověděl. "Myslím si, že to není důležitý," začala jsem. "Já jen, že jsi mi hrozně povědomá," řekl. "To nevím odkud," pokrčila jsem rameny.
