bride's squad // vrana

18

"Nerad vás ruším, ale jdeme do práce, vážení," přišel do místnosti Aleš a Kuba se jen zaxichtil.

"A máš to," pousmála jsem se a šla jsem za Alešem, který měl za zády Filipa.

"Ty seš ta holka z bazénu, žejo, já jsem Filip," řekl a podal mi ruku.

"Dominika, těší mě," odpověděla jsem.

"To je hezký, Fildo, ale jdeme makat," řekl Aleš a dal nám na práci kruhový trénink.

Střídali jsme si hodinu a čtvrt stanoviště a já už mlela z posledního.

"Dneska se držíš," usmál se Aleš.

"Už mám dost, půjdu se vyběhat na pás," řekla jsem a šla jsem k němu.

"Jojo, zasloužíš si to, dobrá práce," odpověděl a odešel ke klukům.

"Kluci, ještě na deset minut si dáme nohy, s hokejkou a míčkem," křikl Aleš a já se šla, k nim blíž, protáhnout na podložku.

"Tak co, šlo mi to?" zeptal se Kuba, jakmile doběhl blíž.

"Měl bys trochu zrychlit, Filda ti dobře konkuruje," odpověděla jsem.

"Nojo, rozkaz," řekl a šel zpět na začátek.

Po chvilce jsem si sbalila ručník a pití a čekala jsem na něj.

"Tak ve dvě na ovále, Aleši," usmál se Kuba a šel ke mně.

"Jasný, dojdeš taky, Domi?" zeptal se.

"Nene, já mám jiný program, ale děkuju," odpověděla jsem.

"Dobře, mějte se," řekl a s Kubou jsme šli směrem domů.

"Tak co? Koupíme jim nějaký pečivo?" zeptal se.

"Myslíš, že budou ještě mrtví?" koukla jsem na něj.

"André v noci říkal, že jsou pokračovat," pokrčil rameny.

"No, alespoň nějaký rohlíky a koblihy," řekla jsem, když jsem vešla do pekárny.

"Já to zaplatím," pousmál se.

"Ne, Kubo," naznala jsem.

"Ale jo," řekl a přiložil kartu.

Jen jsem zakroutila hlavou a následovala jsem ho ven.

"Nemrač se tak," naznal Kuba a políbil mě na tvář.

"Štveš mě," špitla jsem.

"Ale i tak mě máš ráda nebo ne?" zeptal se.

"To jsem neřekla," odpověděla jsem.

"Ale já vím, že jo," pousmál se a objal mě kolem pasu.

"Ale notak, seš úplně propocenej," zamumlala jsem.

"Však ty taky," řekl.

Nic jsem mu na to neřekla, protože mi bylo jasný, že má pravdu.

Po chvilce jsme už zvonili na zvonek u mých dveří.

"No dobrý ráno," zasmál se Kuba, když nám přišel otevřít rozespalý André.

"Moc se netlem," odpověděl a pustil nás dovnitř.

"Jestli budeš protivnej, nedostaneš snídani," řekla jsem.

"Pokud jste je nevzbudili, tak holky ještě spí," naznal André.

"No, myslím že už ne," odpověděla jsem, když jsem nakoukla do ložnice.

"Dobrý ráno," zamumlala Hanka.

"Céčko je v poličce nad troubou, já si jdu dát sprchu," řekla jsem.

"Tak to jdu s tebou," pousmál se Kuba.

"Zapomeň," odpověděla jsem a s oblečením jsem se zamkla v koupelně.

Po deseti minutách jsem z ní vylezla oblečená v teplácích, volném triku a s ručníkem na hlavě.