Diabolik Lovers More Laugh - aneb sestry jsou u moci

!ZA ASLANA! Aneb opravdový konec světa

Nad sídlem se vznášel opar a puch nemytých válečníků. Krkavci se slétli k oknům a nezapomněli na popcorn. Holubi, kteří se rozhodli to všechno sledovat z povzdálí z toho byli tak vyděšení, že se vyprázdnili na limuzínu, která stála na parkovišti pod nimi (chudák ten, co to bude umývat).

Všichni čekali, až se to spustí. Až se ozve první výstřel.

"Z A B T E  J E!!"

Potom, co se domem rozletěl příkaz kapitána Brejlouna, to všechno vypuklo.

Demoliční jednotka Yubaru si nasadila své antitřpytkovské brnění a rozběhla se ke dveřím mývalího doupěte. Samozřejmě by se mohli upíři teleportovat, ale nemohou riskovat, že by byly v pokoji nastražené pasti. Subaru a Yuma se tedy pořádně napřáhli a praštili do dveří. Ty sice praskly, ale ještě se skrze ně nedalo projít. Proto udeřili znovu. Zadunělo to tak, že i myši, které si právě vychutnávaly rabování nestřeženého sklepu, málem strachem odpadly. Ubohé myši, tohle si nezasloužily.

Po pár dalších ranách se dveře konečně rozletěly a oba upíři vtrhli dovnitř. Ale tam našli jen prázdnou místnost. "Sakra, kam mohly zmizet? Přece se neumí teleportovat?" zanadával si Subaru a praštil do stolu, který stál vedle. Rip stůl 2020, vzpomínejme na něj v dobrém.

Demoliční jednotka tedy začala prohledávat onen pokoj skrz na skrz, ale bez výsledků. Nikdo nikde. Ani známka života. "Vraťme se zpátky na základnu. Tohle by měl Mr Šílený Dealer vědět." navrhl Yuma a Subaru souhlasil. Tohle celé mu stejně připadalo jako pěkná blbost. Kdyby mu Reiji nenavrhl zrušení poplatků za díry ve stěnách, celou tuhle událost by přečkal ve svém pokoji u sledování videí s koťátky (tohle ode mě nemáte, jasné?).

Když se však pokusili vyjít z pokoje, byli povaleni na zem něčím obrovským. To něco bylo piáno. Jak se tam vzalo? Tuhle otázku si oba zavalení položili hned jak se trochu oklepali. A odpověď dostali téměř okamžitě, když se ve dveřích objevily tři menší postavy s krabicemi a igelitem na sobě. A kobercovkou v rukách. "Svažte je! A rychle!" zvolala Luna a všechny tři dívky se na ně vrhly a začaly je omotávat tunou pásky. Spotřebovaly na ně pět rolí, jelikož to přece jen byli dva nejsilnější nepřátelé, takže nechtěly nic riskovat. Když byly hotové, polily je javorovým sirupem a na nohy jim přidělaly silně lepící žvýkačky. "Tak jo, tady jsme hotovy. Pojďte, ještě jich zbývá osm." A s tím zmizely stejně rychle jako se objevily. Otázka, kde sebraly sílu na tento trik s piánem, nezodpovězena.

"Tohle není dobrý." prohlásil Yuma. "Ne, není. Měl jsem radši sledovat ty koťata." postěžoval si Subaru a ignoroval Yumův šokovaný výraz.

Mezitím na základně upírské armády...

"Kde jsou? Už tu měli dávno být a ty tři mrchy už měly být pod palbou!" křičel Reiji a nervózně chodil okolo stolku s čajem. "Měli bychom vyslat zvědy. Kdo myslíš, že by byl ideální?" zeptal se Rukiho, který mezitím projížděl bitevní plány. "Zkus Azusu. Je tak tichý, že i my se ho občas lekneme, když se za námi zjeví." navrhl 1. poručík. "Dobrý nápad. Napíšu mu přes komunikátor." souhlasil Brejloun a do skupiny s názvem 'Reijiho neschopní matlové' napsal správu Azusovi, že se má vydat na průzkum a zjistit, kde u všech ďáblů vězí ty dvě hordy svalstva s nulovou inteligencí.

Azusa se tedy vydal na průzkum. Mašíroval si to chodbou a pak po schodišti. Cestou se vysmál spícímu Shuovi, který spal na posteli na začátku schodiště, a pak BUM. Azusa opět zapomněl na ten provázek, který tam nastražil. Začínal si říkat, že je asi dobře, že se nakonec nerozhodl použít elektrický drát z ohradníku, který z nějakých nepochopitelných důvodů vlastnil.