Jaké to je, když musíte bát spánku, když se musíte bát, že někdo jiný převezme kontrolu nad vaším tělem. Jaké to je...bát se sám sebe. Když se v jednom těle setkají dvě vědomí, která spolu soupeří o nadvládu nad jedním tělem, je to dost veliký probl...
Pořád si na svůj nový vzhled nemůžu zvyknout. Pořád si sahám na obočí abych se utvrdil v tom, že tam opravdu ten piercing mám. Vždycky se mi sevře srdce, když nahmatám kovovou kuličku a skousnu si ret. Tohle byl jasný důkaz toho že se mnou nechce vyjednávat. Že nechce abych mu byl pánem a že nevěří že z něj nemám strach. Sklopím hlavu zatím co vyjdu ze sprchy, oblečený v pyžamu. Zadívám se n sedačku, kde sedí Kihyun a sklopím lehce hlavu zatím co si v mé tváři hraje ruměnec. Ten film byl sice hrozný, ale zase večer strávený s Kihyunem byl moc příjemný. Máme toho víc společného, než jsem doufal. Původně jsem to chtěl brát jen jako vycházku se svým domácím…který je nádherný a dokonalý ale nakonec mi to přišlo jako moc příjemná zkušenost. Dokonce se i o mě zajímal. I když to bylo skrz cigarety, které já nekouřím, kouří je on, ale i tak, byla to známka toho že mu nejsem přece jen ukradený. Bylo to moc hezké. Vlezu si k sobě do pokoje a začnu se učit. Začnu psát seminárku, ke které mi Hyungwon poslal úvod a závěr, který budu muset tedy ještě upravit. Začnu psát a ztratím se v psaní a hledání podkladů na dost dlouho.
„měl bys jít spát“ ozve se nádherný hlas od dveří. Trhnu sebou a zvednu k němu oči zatím co si upravím brýle.
„ale hyung ještě to nemám hotové“ zaúpím. Se smíchem zakroutí hlavou a promne si unaveně oči.
„neměl bys to přehánět mm? Zítra je taky den“ zakývá na mě hlavou a já mu slíbím že už to nebude trvat dlouho a půjdu spát. Následující hodinu mi prsty rychle lítají po klávesnici zatím co se snažím svým myšlenkám dát smyslu plný tvar. Dopíšu úvod, předělám úvod a závěr, nakonec dám souhrn použité literatury a zdrojů a přidám k tomu úvodní stránku kterou nám poslala škola. Ještě zkontroluji, zda sedí typ a velikost písma, řádkování, záhlaví a zápatí a odstavce. Pak to hotové uložím a pošlu to Hyungwonovi na email, zatím co to ještě v rychlosti vytisknu a dám do euro folie, aby se to nepomačkalo. Připravím si tašku a oblečení na zítra a pak si povzdechnu, když jsem automaticky dal i jeho telefon do nabíječky. Je pozdě. Začíná mě třeštit hlava a já vím že se bude zlobit, že ho ubírám o čas. Vezmu svůj telefon a namířím na sebe kameru.
„promiň vím, že noc je tvoje, vím že jsem tě obral o čas, ale musel jsem to nutně dodělat, slibuju že zítra půjdu spát dřív, než normálně abych ti to vynahradil…“ nadechnu se a hned na to povzdechnu. Chtěl jsem ještě něco říct, ale nakonec video ukončím a odešlu ho, hned na to se na druhé straně pokoje rozzáří jeho telefon, když mu přišla moje zpráva.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
S povzdechem jsem uzamkl telefon a pak si lehl pomalu do postele. Třeba se nebude tak zlobit, třeba, třeba to bude v pohodě. Zavřu pomalu oči a nechám se unášet do snad poklidného spánku.
