~PART ELEVEN~[opraveno]

1.9K 92 3
                                        


Hermiona vešla do Komnaty nejvyšší potřeby a myslela si, že je tu sama. Stejně jako on. Oběma po tvářích stékaly slzy. Jemu proto, že ho ranilo vidět ji, jak se líbá s tím tupohlavcem. Jí proto, že to nedokázala pochopit.

Proč to Fred udělal? Proč všechno zkazil? Nemohla mu to dovolit. Věděla, že kdyby se to dozvěděl on, opustil by ji. Zlomil by jí srdce – a ona jemu. Nemohla to dopustit. A ani nechtěla. Milovala někoho jiného, i když si to odmítala přiznat.

Její svědomí s ní bojovalo. Srdce toužilo po něm… a rozum to odmítal.

Sesunula se na studenou kamennou podlahu a naplno se rozplakala.

---

O chvíli dříve

Mladý Malfoy se rozhodl rozběhnout za Hermionou. Doufal, že si ještě promluví. Že ji ještě chvíli uvidí. Odmítal si však přiznat, proč na tom tolik záleží.

Když však vešel do místnosti, uslyšel a uviděl něco, co ho zasáhlo jako ostří dýky. Celé jeho tělo jako by probodlo tisíc nožů. V hrudi mu explodoval spalující hněv a bolest. Oči mu zrudly vztekem.

Bez jediného slova se otočil a utekl. Musel pryč. Tam, kde bude sám. Tam, kde ho nikdo neuvidí.

Komnata nejvyšší potřeby ho přijala ve chvíli, kdy vtrhl dovnitř jako rozzuřený hurikán. Kopl do několika židlí, smetl poháry ze stolu a roztříštil dvě zrcadla. Nakonec se sesunul na zem, poražený a zlomený. A rozbrečel se. Ano, i Malfoyové pláčou.

Draco si ani nevšiml, že do místnosti vešla další osoba. Dívka s tvářemi zrudlými od slz.

Seděli jen pár metrů od sebe, skrytí v temnotě, a přesto si tak podobní. Netušili, že sdílejí stejnou bolest. Netušili, že pláčou ze stejných důvodů.

Draco nakonec vstal jako první. Bez jediného pohledu na dívku vyšel z místnosti a zamířil do svého pokoje. Usnul téměř okamžitě, ale jeho spánek byl neklidný. Noční můry ho pronásledovaly.

O půl hodiny později ho Hermiona následovala. Její spánek nebyl o nic lepší.

---

Když ráno vylezla z postele a pohlédla do zrcadla, zděsila se.

Na tváři měla rozmazanou řasenku, kterou si večer neodlíčila. Oči měla opuchlé od pláče a nedostatku spánku. A co bylo nejhorší – její pohled postrádal jiskru, která v něm vždy byla.

Naštěstí byla dost chytrá. Jedno rychlé čistící kouzlo, pár tahů korektorem a trochou pudru – a po stopách slabosti nezůstalo ani památky.

Oblékla si školní uniformu a vydala se na snídani.

U nebelvírského stolu seděli George a Fred s několika druháky a třeťáky. Hermiona se posadila co nejdál od Freda, na druhý konec stolu. Za chvíli se k ní připojili Ron s Harrym.

„Proč musí mít mí pitomí bratři tolik pozornosti?“ rozčiloval se Ron.

Hermiona se ušklíbla. Opravdu ho to dokázalo tak vytočit? Bože, on snad touží po pozornosti víc než kdokoliv jiný. Jak jen mohla být do něj kdysi zamilovaná? A… byla do něj ještě stále, alespoň trochu?

„Zítra hrajeme,“ oznámil Harry.

Hermiona zpozorněla. „Opravdu? Tak to určitě zase vyhrajete.“

Na jednu stranu fandila Nebelvíru. Ale na druhou… její srdce fandilo Dracovi.

---

Druhý den ráno panoval ve Velké síni velký rozruch. Uzavíraly se sázky, kdo vyhraje. Studenti si přehazovali camrál a hráči nervózně přešlapovali.

Mezi nimi byl i Ron.

Hermiona ale neupírala pohled na něj. Zaměřila se na Zmijozel. Nebo spíš na jednoho jediného Zmijozela.

Zmijozelský princ se tvářil ledově klidně. V očích měl ten svůj arogantní výraz, jako by se ho nic netýkalo. Ale Hermiona ho znala.

A viděla ten drobný detail.

Jeho oči dnes nebyly plné povýšenosti a sebevědomí. Ta maska arogance, kterou nosil, byla jen iluze. Pod ní se skrývalo něco jiného.

Byl zklamaný.

A pak si všimla i drobných kruhů pod jeho očima.

Dívala se na něj až příliš dlouho. A on to vycítil. Otočil se k ní a jejich pohledy se střetly.

Hermiona se povzbudivě pousmála.

On se zašklebil.

Poznala ten škleb. Nebyl to jen obyčejný posměšný úšklebek. Bylo v něm něco navíc.

Znechucení.

Byl na ni naštvaný? Nebo se mu snad hnusila?

Hermiona to nechápala. A bolela ji ta myšlenka.

Chtěla vědět, co se stalo. Chtěla mu pomoct.

Chtěla, aby se mu do očí vrátila zpět ta jiskra, kterou tam kdysi vídala.

A protože byla tvrdohlavá – stejně jako její otec – rozhodla se, že to zjistí. Ať se mu to líbí, nebo ne.

TraitorKde žijí příběhy. Začni objevovat