Des už je konec týdne a my odíždíme domů.
Já: Eliško a Kájo v kolik máme být před hotelem
Eliška: v 11:00 hodin
Já: ok díky
Kája: snad mám všechno
Já: snad já taky
Eliška: holky nemáte nabyječky k notebuku
Já: jo díky uplně jsem na ní zapoměla
Když jsme se zabalily a daly kufry k jídelně a pak do auta tak najednou jsem uviděla jednu holku kterou jsem už vydělá.
Já: hej ty v růžové čepici otoč se
Holka: já co se zase děje
Já: aha už vím kdo si
Holka: a kdo jsem
Já: Tereza Štasná
Tereza: jo a ty si naše Elizabeth Která má rodiče který jí nechtěj.
Holky( Eliška a Kája): kdo to je za debila
Tereza: hej co my nadáváte
Já: buď radši stiha aby si neměla od maminky problémy
Tereza: nech mojí mámu napokoji
Učitelka z jiný školy: můžete se přestat hádt. A co ty tady
Tereza: ona si začala
Já: přestaň to na mě svádět
Učitelka: Terezo běž k naší skupině!!!
Tereza: ano mami
Učitelka: Elizabeth ty běž za svojí učitelkou
Já: není to náhodou ta učitelka která chodila s mím táto a on kvůli vám začal brát drogi!!
Učitelka: co to tady meleš on se rozešel se mnou
Třídní: Suchá běž k autobusu
Já: už jdu s váma jsem ještě neskončila
A Elizabeth odešla s holkama.
Třídní: Paní Veverková nechte naší třídu na pokoji nebo vy s toho budete mýt problémy.
Třídní odešla do autobusu a šla si sednout k Elizabeth která brečela.
Třídní: co se stalo?
Kája: to kvůli té učitelce ona jí zničila rodinu.
Třídní: aha to my je líto ale snad to už je skoro rok
Já: jo je ale na soudu se to řešilo a od té doby to mám pořád v hlavě
Třídní: neboj my ti pomůžeme na to zapomenout
Já: děkuji
Když byli už doma tak Elizabeth všechno řekla doma a taky jí pomohly.
Ahoj jak se vám líbí tato část. Chtěla bych se zeptat jestli to mám psát tu konverzaci v celém jménu nebo to změnit na skradku.
Jinak se omlouvám za chyby snad už jích bude málo. Tak zatím Ahoj
