Příde o nohu

12 0 0
                                    

Dnes je den co půjdu na operaci, aby zístili jestli to je nádor.
Je ráno a já už jsem v nemocnici protože mě večer odvezla sanitka.
B: Můžu se zeptata kde leží Elizabeth Nováková.
S (sestra): na pokoji č. 7 jestli chcete jít za ní tak jen na chvíli.
B: ano děkujeme
Babička šla s tetou na pokoj.
Já: Ahoj
B: Ahoj jak ti je
Já: blbě
B: Neboj to bude dobrý.
Po chvíli přišla sestra aby mě připravila na operaci.
S: Elizabeth teť to bude chvíli bolet.
D: Ahoj Elizabeth za chvíli budeš spát a nic neucejtíš
Já: Dobrý den ať už to je zamno.
D: neboj
Převezli mě na sál a pak už nic nevim.
Po 5. hodinách skončila operace a doktor šle za Babičkou.
B: Jak to dopadlo?
D: Bylo to nároční ale nohu má ale chvíli bude trvan než na ní začne chodit.
B: co ten nádor
D: je nezhoubní
B: to je skvělí a můžeme za ní.
D: Na chvíli je na jipu
B: proč?
D: jenom na chvíli tak pojtě
Když přišlu na pokoj tak sem už byla vzhůru.
Já: Jak to dopadlo.
D: neboj dobře jen budeš chvíli chodit na rehabilitace.
Já: proč jsem na jipu
D: protože to bylo nároční.
Já: aha
D: chvíli tu buďte musí odpočívat.
B: děkujem
Když doktor odešel tak sem se zeptala na něco.
Já: volala máma když mě operovali.
B: ne
Chvíli sme si povídali a pak babička odešla domů a já chvíli spala.
Po měsíci.
D: tak jak ti je a jak se těšíš domů.
Já: De to a moc se netěším.
D: neboj to bude dobrý. Týden budeš v kidu pak začneš cvičit tady máš instrukce a propouštěcí zprávu.
Já: Děkuji
Doktor odešel a pak přišla babička a šli jsme domů. Před domem stála máma.
M: jak ti je
Já: nech mě na pokoji ani si nezavolala já už nic něchci mít stebou společního zkazila smi život.
A já odešla si lehnout protože teta byla prič.
B: nech jí na pokoji zítra odíždí prič.
A babička taky odešla.
Já: babi mužeš jít ke mě
B: jo
Babička přišla a sedla si.
Já: tohle mě už nebaví všude jí vidím. Rozhodla sem se že budu u Elišky ona a její otec my pomohou.
B: ok a kdy tam chceš odjed
Já: zítra sem přijedou a já tě s nima  seznámim
B: pomůžu ti zbalit
Já: díky. Když mě propustili tak sem nechtěla ale pak sem jí uviděla hnet sem si to rozmislela.
Babička po chvíli odešla a já šla napsat o tom Elišce pak sem se najedla a šla spát. Druhý den sem si balila a pak zazvonil zvonek a já šla otevřít protože sem to měla kousek.
E: ahoj můžem jít dovnitř.
Já: jo pojtě.
Eliška my pomohla ke stolu kde sme si sedli.
Já: babi můžes se posadit na chvíli.
Babička: jo
já: babi tohle je Eliška Hajlíková tu znáš. A tohle je Doktor a Psichatr a její táta Tomáš Hajlík. U nich budu dokut se to tady neuklidní.
B: Dobrý den já jsem Věra Nováková
TH (tomáš Hajlík): Dobrý den nebojte o Elizabeth se postaráme s mojí manželkou která se omlouvám musela do nemocnice. A chci si pak tady Elizabeth chtít promluvit a poradit.
B: ano klidně jenom pak sem bude jezdit rehabilitovat a pak jí něco čeká..
Já: co mě čeká
B: to ti pak vysvětlíme můžu pak o samotě s váma mluvit.
Th: ano holky tet půjdou dobalit
E: jo půjdeme pomůžu ti Eli.
Ja: jo
Když jsme šli dobalit.
Th: tak mluvte
B: potřebuju aby ste jí pak něco vysvětlil
Th: No mluvte
B: vi možná její příběh znáte má to těžky
Th: ano znám
B: po nehodě se chtěla o ní starat ale soud to zakázal tak se šla opít a přišla jsem že jí nesnáší a že by chtěla aby se nenarodila a chce jí zabít. Druhý den byla bez alkoholu a řekla to znova. Potřebuju aby ste jí ochránily a nikomu neřikejte že je u vás víto jen socialka já za ní budu jen někdy jezdit. Kdyby jí něco bylo tak zavolejte my.
th: nebojte postarám se o ní hlavně aby byla v klidu.
Když domluvily tak sem se z babičkou rozloučila a odjela prič.
Když jsme odjeli tak babička šla zpátky domů.
ahoj jak se vám to líbilo teť to bylo docela dlouhý. Jestli chcete pokračování tak brzi bude. Ahoj 

můj životKde žijí příběhy. Začni objevovat