Soud o smti táty.

9 0 0
                                    

Ahoj dneska je den soudu. Je ráno a přišla sestra my změřit teplotu.
Já: sestro mužete my zavolat paní doktorku?
S: po zbytek týdnu tu není co jí potřebujete?
já: kvůli dnešním soudu a kdo se o mě stará?
S: noční služba ale při vizetě se to změni počkej do půl desáte a zeptej se doktoru.
Já: ano děkuju.
Sestra odešla a já měla snídani a pak sem jen ležela a přišli doktoři byla vyzita.
P: (primář) jak se cítíte?
Já: dobrý
P: to je dobř prí si chtěla mluvit s doktorem?
Já: jo chtěla
P: co si potřbovala?
Já: dneska je soud o smti táty a já tam mám být taky.
P: ok hádám že by si potřebovala pustit.
Já: jo
Primář všech se zaptal jak na tom sem a kdo je ošetřující doktor. Pak se šli domluvit.
P: jdu zavolat tvé doktorce hnet přídu.
Na chvíli odešel mezitím my směřili tlak a papíry. Po chvíli přišel.
P: ne nepustíme tě
Já: proč? nic se mi nestane a pak se vrátím.
P: ne včéra si byla na operaci.
Já: doktorka my to slíbila hnet se vrátim. Když nic neřeknu mámu nepůjde do vězení a mě se pomstí a zabije mě.
P: prostě ne a hotovo jdeme.
Všichni odešli a já byla naštvaná na ně. Po chvíli přišel martin.
Ma: ahoj co se stalo?
já: oni mě nepustí
Ma: proč? mluvil sem s policijí a řikala že tam musíš přijít nebo pro tebe přijedou a pojedeš v klepetech .
Já: ne tak já uteču. Moje doktorka tu není a nebude nechápu co se stalo.
Ma: nechapu to taky půjdu za sestro ať my dají na ní číslo a domluvim to nebo s tím doktorem.
Já: to nedělej nebo tě sem nepusí.
Ma: jdu za ním jo a pustí mám tu známí.
Ja: koho?
Ma: uvidíš.
Martin odešel a já jen ležela a čekala po chvíli přišel s nějakém pánem a s tí primářem.
Ma: tohle je ředitel nemocnice můj děda a tohle je jeho syn a můj táta.
Já: dobrý den
Ř: Dobrý den chci se omluvit za syna. Potřebuju visvětlit co ste po něm chtěla?
Já: ano potřebuju pustit z nemocnice aspoň na 2 hodiny jdu na soud v šuplíku jsou papíri klidně se je přečtěte.
Ř: ano děkuju.
Ředitel si přečetl papír. Po chvíli měl to dočtění.
Ř: ok postím tě pojedete se záchrankou a můj vnuk a syn na vás dohlídnou jo a slyšel jsem že nemáš ošetřujícího lékaře tak můj syn tě bude mít.
Já: moc děkuju
Ř: ok připrav se a za chvíli pojedeš a synu pojť semnou.
Odešli a pomalu sem se připravovala a Marin mi pomáhal.
Já: moc děkuju.
Šla sem ho obejmout a šla si pro věci.
Ma: nemáš zač.
Vzala sem si věci a šla se převlíknou do koupelni. Chvíli my to trvalo, ale dala sem to.
Ma: sedni si na chvíli a řekni my kde máš tažku na mobil.
Já: ok je ve skříni
Dal mi do tažky mobil a za chvíli sme jeli. Když sme tam byli šli jsme  domnitř.
P: tady si na chvili sendi jdu se zeptat v kolik to začíná.
Ma: tak jak se cítíš?
Já: blbě bojim se.
Ma: neboj.
První šla máma a pak bývalí ředitel začalo to já tam šla až díl. Všechno dohromady trvalo asi hodiny a půl. Skončilo to dobře oba jsou ve vězení.
Já: jdu se projít než přijede sanitka.
Ma: jo půjdu stebo.
Já: ne jdu sama kdyžkat zavolejte.
Odešla se za chvíli sem byla u mostu a sedla si na okraj. Bylo tam hezky. Seděla sem jen chvíli pak přišel martin.
Ma: hlavně neskoč.
Já: co tu děláš?
Ma: měl sem strach a byla tam nuda mužu si sednou?
Já: jo
Sedl si ke mě chvíli sme si povídali jsme si. Za chvíli Martinovi volal otec že už záchranka přijela ať tam přídeme.
Ma: tak co dobrý máme už jet.
Já: jo půjdeme.
Dolů to bylo težké tak my Martin pomohl. Šli jsme a najdnou sme uslišeli volání o pomoc. Šli jsme tam a byla tam paní která spadla z bruslí a měla kousk větve v noze.
Já: halo sliší te mě.
Ona: jo nemůžu si stoupnot.
Já: nestoupejte si Martine zavolej tátovi ať sem příde a přiveze záchranku. Co vás bolí?
Ona: hlava a noha a ruka ale jen trochu.
Já: podej my prosím nějaký provaz ta noha hodně krvácí.
Ma: nic nemám počkej v batohu je lékárnička.
Vytáhl lékárničku a pomohl my sednout na zem.
Já: teť to zabolí.
Ona: vy ste doktorka? jo to vzládnu
Já: ne medička. Podej my náplasti velký.
Ma: ok táta už je skoro u nás.
Já: ok aspoň my pomůže. Ta ruka bude dobrá ale dám jí radši do šátků.
P: co se stalo.
Já: pád na bruslích. Noha je zavázána a zaskrčená. Ruka v šátku vypadá jen pomlácená a obličej poškrábán. Kde je záchranka?
p: děkuju za info nemohla se sem dostat za chvíli donesou nosítka a druhá tu bude hnet. Elizabeth opřise o strom vypadáš bíle.
Já: jo trochu my je blbě ale mám tu  pacientku. Potřebuju odvaz druhá ruka je pořezaná.
P: jo tady kdyžtak to stáhnu.
Přišli dva doktoři ze záchranky naložili tu paní a odvezli. Pak sem hnet za nima jela já. Dopadla dobře jen si chvíli nestoupne na brusle. Já už sem taky v nemocnici jela sem ještě na vyšetřní a teť ležim zpátky v posteli.
Ma: tak jak se cítíš?
Já: dobrý neumírám.
Ma: hej nedělej si srandu tí paní si pomohla.
Já: já vim
Ma: už se nehádáš s otcem?
Já: ne stará se omě jako o vlastní proč se tak změnil?
Ma: děda mu domluvil a ta tvá doktorka byla jeho milenka a oni se rozešli a odjela pracovat někam jinam táta mi to řikal když si byla na sonu.
Já: aha tak to má blbí a já mu byla poruce jako první?
Ma: no jo měl sem s ním mluvit ale ujel my autobus auto mám v opravně.
Ja: aha hlavně ať už neřeším další problémy.
Ma: neboj bude klid musí jít musí jít pro auto ještě se zastavím asi večer.
Ja: ok ahoj.
Objal mě a odešel. Večer nepřišel ale volali sme si. Konec.
Ahoj jak se vám líbila tahle kapitila asi ste si všimli že vydává už každý den. Nevim co dělat tak píšu. Chtěli by ste další knížku? Jesli jo tak my napiště. Ahoj

můj životKde žijí příběhy. Začni objevovat