Póřeb

14 0 0
                                    

Je asi týden o táty smrti. Je póřeb a my se připravujeme.
Já: babí nemáš černí slionky
Babička: ty jdeš taky
Já: byl to můj táta a i když jsem ho neměla ráda tak v hluboko v srdi byl tam.
Babička: aha jsou v šuplíku
Já: díky.
Když se všichni oblékly tak sme šli.
Babička: a co berle
Já: jo už jí mám
Po chvíli jsme tam přišli bylo to v kostele. Když to skončilo tak sme byly venku a všichni nám popřáli.
Já: můžeš my visvětlit co tady děláš.
Máma: je to můj manžel a co se ti stalo
Babička: Eli půjdeme na oběť.
Já: OK
Když jsme odešli do restaurace dali jsme si oběť a radši odjeli  za tetou do Francie aby byla rodina po hromadě.
Ahoj trochu krátkí protože už píšu třetí kapitolu tak nevím už co psát tak zatím ahoj

můj životKde žijí příběhy. Začni objevovat