Hunger games:Nezabiješ

Hry

Nespala jsem dlouho. Usnout se mi podařilo až kolem tří hodin ráno a vzbudila se v šest. Od půl sedmé jsem už stepovala v jídelně a snažila se něco sníst. Po chvíli přišel i Matt a tak jsme mlčky seděli. Panovala ponurá nálada a když přišel Tark s Klee ještě se to zhoršilp. Všichni mlčeli a asi po půl hodině jsme šli na střechu kde čekalo vznášedlo. Matt šel dál, ale mě Tark chytil za rameno.

"Snaž se holka, věřím ti. Kapitol ti fandí, tvá rodina a tvůj přítel taky. Schovej se, uteč, vyhni se přímému boji. Hodně šťestí."

Pokusila jsem se o úsměv.

"Díky."

Poplácal mě po rameni a já si sedla do vznášedla. Přišel mírotvorce a píchl mi jehlou do ruky nějakou věc.

"Co to je?"

"Lokátor."

Chytla jsem se za předloktí a sykla. Bolelo to. Pak jsme letěli asi dvě hodiny. Očima jsem propalovala ostatní splátce a když jsme přistáli chopil se mě Leesley a odvedl do startovní místnosti. Tam mi dal docela tenký oblek z divné látky. Na krk mi připl rudé srdce z kamene na řetízku, dostala jsem ho od Bena. Leesley se na mě podíval.

"Bude to v tropech, soudě dle oblečení. Drž se. Jsi chytrá."

Usmála jsem se.

"Díky."

Vtom se ozval hlas.

"Deset vteřin."

Rychle jsem Leesleyho objala a vstoupila do tubusu. Sklo se za mnou zavřelo a podstavec se začal hýbat. Vyjela jsem ven a oslepilo mě světlo. Když jsem zjistila kde jsem, spadla mi čelist.

Všude okolo byla voda, a když říkám všude tak všude. Na dohled nebyla pevnina a všichni stáli v kruhu okolo rohu hojnosti. Ten byl na malém ostrůvku a okolo bylo uvázaných dvacetčtyři člunů. Nic víc. Jen čluny. Ještě že umím plavat. Odpočet běžel.

10,9,8,7,6,5,4,3,2,1

Ozval se gong a já skočila. Plavala jsem k rohu a když jsem vylezla na pevninu zjistila jsem že jsou volné jen tři podstavce. Můj a těch dvou ze čtyřky. Najednou jsem jim stála tváří v tvář a zvedla jsem ruku na znamení míru. Oni přikývli a hleďeli si svého. Jsme tu tři, nemá smysl to hrotit. Oběhla jsem Roh a vybrala si člun. Chytře jsem vzala láhve s vodou z vedlejších člunů. Zaprvé vodu potřebuju a za druhé kdo dřív přijde ten dřív bere. Hodila jsem něco do člunu a co nejrychleji pádlovala pryč než se tam dostanou profíci. Někteří se už odvážili do vody a čtyřky byly už dost daleko. Pak jsem si to uvědomila.

Já neumřela. Ta voda mi zachránila život.