Hunger games:Nezabiješ

Vlak do stanice Kapitol

Vstoupila jsem do vlaku a nemohla jsem věřit svým očím. Vnitřek byl ozdobený dřevem a různými obrazy. Klee se na nás s pisklavým hláskem obrátila.

"V Kapitolu budeme zítra touhle dobou. Užijte si to."

Ignorovala jsem ji a přešla ke stolu s jídlem. Vzala jsem si sladkou housku a začala se cpát. Klee se na mě zhnuseně koukala a já jsem se na ni mile usmála a pravila.

"No co? Čekají mě Hladové Hry."

Matt mi dal za pravdu a začal se taky cpát.

Bod číslo jedna mého plánu jak přežít: Najez se.

Najednou do našeho vagonu vstoupil vysoký muž a promluvil.

"Ááá naši dva šťastlivci. Gratuluju."

Byl to Tark náš mentor. Vyhrál čtyřicáté druhé hry, myslím že tím že na své soupeře házel ze stromů ošťepy. Teď přešel ke Klee a políbil ji? No fuj. Podíval jsem se na Matta a ten měl na obličeji velmi znechucený výraz. No mi to nevadí. Já vím svoje o lásce a přitažlivosti. Láska si nevybírá. Tark se od ní odlepil a sedl si naproti nám.

"Tak co umíte?"

Matt začal.

"No umím rychle běhat, lést na stromy, skàkat a házet."

Tark přikývl a obrátil se na mě.

"A co ty?"

"No umím plavat, lozit po stromech, umím se pohybovat skoro neslyšně. A taky umím mluvit."

Tark se usmál.

"Super, toho využijeme. "

Nacpala jsem si do pusy další bochánek. Tark se zasmál.

"Dobrý nápad. Jezte. Já jdu k sobě."

Vstal a odešel. Snědla jsem toho dost. Pak jsem mlčky odešla do svého pokoje.

Bod číslo dva splňen: Získat si mentora.

Vlezla jsem do sprchy a chtěla zapnout vodu. Bylo tam ale tolik tlačítek, tak jsem náhodně zmáčkla jedno. Začala hrát hudba. Zmáčkla jsem ješťe jedno a do očí mi vytrysklo mýdlo.

"Sakra."

Vykřikla jsem a zmáčkla další tlačítko. Teď to začalo blikat. No super. Další tlačítko konečně spustilo vodu. Připadala jsem si jako Alenka v říši divů. Pak jsem vylezla a oblékla si saténové pyžamo. Nějak se mi podařilo zahnat myšlenky na smrt a usla jsem.

Ráno jsem vstala a něco na sebe hodila. Asi jsem spala dost dlouho a tak už bylo světlo. Vyšla jsem ven a oknem uviděla Kapitol. Byl fakt obrovský. Koukala jsem se z okna a do sebe cpala obloženou bagetu.

Bod číslo tři: Získat si Kapitolany.